Fimo

Květinkové kroužky

13. května 2012 v 11:17 | Livien
Momentálně mé poslední (asi na vcelku dlouho dobu) ručně vyrobené FIMO náušničky. Bohužel ještě nemají háčky, protože stříbrné komponenty v našem okolí evidentně došly (a nebo mám jen já to štěstí, že je vždycky vyprodáno?), tak či tak nemůžu říct, že by mě výroba z FIMO hmoty omrzela. Nikoliv. Stále mi nabízí spousty možností k realizaci sebešílenějších nápadů, ovšem změnilo se asi něco ve mně. Dřív mi činilo neskutečnou radost nosit na uších svoje výrobky. Barevné, veselé - třeba jen pro zlepšení dne ostatních. V poslední době jsem ovšem přestala šperky všeho druhu takřka nosit a vyhledávám spíš přírodní materiály. No jak to tak vypadá, bude třeba se ve výrobě zase maličko přeorientovat a prozkoumat i jiné možnosti. :)

Náušničky kuličky

4. května 2012 v 20:11 | Livien
Zjistila jsem, že mě mnohem více než všechny ty různé potvory, které jsem vytvořila (a že jich opravdu nebylo málo), baví vyrábět zase o trošku piplavější verze náušnic. Mezi oblíbené kousky mé sbírky se zařadily ty, které jsem zvěřejnila ve článku Milujeme barvičky ála náušnice. Asi právě to mě vedlo k výrobě trochu barevnější verze.
Vcelku se mi líbí. Už proto, že se v tom našem malém podhorském konci světa hrozně těžko shánějí černé háčky. Mám však trochu výčitky, že nejsem schopná dodělat všechny ty rozepsané články a povídání a opět se uchyluji k vložení fotek. Budiž mi odpuštěno, když je ten maturitní týden.

Chobotničky

29. dubna 2012 v 19:36 | Livien
Dlouho jsem se nepochlubila s žádnou fimo šíleností, a proto to dnes tak trošku napravím. Je sice pravda, že si k fimo hmotě nesedám tak často (noo vlastně už téměř vůbec :D), jako tomu bývalo kdysi, ale dneska se mi zase po dlouhé době dostal do ruky foťák a tak vložím jeden ze starších kousků - opět náušničky.
Ovšem lhala bych, kdybych tvrdila, že jde konečně o nějaký ten normálnější kousek. Ovšem originalita musí být, takže ano - i tuhle infantilní a kýčovitou věc jsem ochotná pověsit na ouška. :D
Tu jsou:

Nekalorické mlsání

23. března 2012 v 16:03 | Livien
Tak jako každý rok když se udělá krásné počasí, tak ani letos jsem neporušila svou tradici a padla v horečkách do postele. Je pravda, že jsem ve škole promeškala jen dnešek, ale ten jsem opravdu poctivě a bez chvilky odpočinku prospala. Až na fakt, že jsem při tom někde v posteli ztratila hlas, už je mi líp.

Tím jsem pěkně podržela tradici lidského rodu a postěžovala si na svůj zdravotní stav (když je o tom tak řeč, nezdá se vám, že se lidé ve vlastních nemocích až příliš vyžívají?) a můžu volně pokročit k tomu, kvůli čemu vkládám tento článek.

Přidávám jedny z posledních náušniček, které mám nafocené (a vypadá to, že dokud nebudu mít nový foťáček, tak budou poslední i zde). Inspirovala mě k nim kamarádka, která přišla na uších s podobnými se slovy: "Když už držím tu dietu, musím si to nějak vykompenzovat ne?"

Ptakoidní obludky

20. března 2012 v 19:01 | Livien
Je všeobecně prokázané, že když už člověk jednou zešílí, velmi těžko se to opět vrací dopořádku. (Pokud to ještě vůbec vrátit lze.)
Už dávno jsem se rozhodla hlásat to lidem tak nějak dopředu. Když už pro nic jiného, v závěru až budou překvapením lapat po dechu či ohromeně hledat slova, budu moc prohlásti něco ve stylu: "Jááá vám to říkala."
Ale nu což, šílence má každý rád, no ne?
A tak nějak na toto téma a v tomto duchu jsem si udělala další náušničky. Zdaleka nejsou zrovna eeh....běžně nositelné. Rozhodně ne pro normální člověčí stvoření, ale já je mám vcelku ráda.

Knoflíkománie

11. března 2012 v 14:29 | Livien
Jedna z charakteristik, které mě dokáží spolehlivě popsat je, že u ničeho nevydržím zrovna moc dlouho. Hrozně ráda zkouším nové techniky, píšu různé žánry, střídám skupinu lidí, kterou se nejčastěji obklopuji a tak podobně. Možná, že právě to bylo důvodem, že jsem na nějakou dobu upustila od výroby náušniček a FIMO mi posloužilo k tvorbě něčeho trošku jiného, pro mě neméně zajímavého - knoflíků.

Jedny z prvních zmínek o knoflících pocházejí z let 2800-2600 př. n. l. z oblasti řeky Indus, dále pak z doby bronzové z Číny. Původně se používaly pouze jako ozdoba a jejich využití v podobě spínacích prostředků přišlo až mnohem déle.

Květinkové

3. března 2012 v 20:36 | Livien
Tyto náušničky jsem dělala už vcelká dávno. Přesto mi přišlo docela vhodné je vložit teď. Blíží se jaro. Ve vzduchu je cítit, první ptáci už přes týden pějí z plna hrdla a na zahradě vykukují hlavičky sněženek. Aaa jak já mám ráda tohle období. Jako by všechno zvědavě pomrkávalo a koukalo do budoucnosti s novou nadějí a optimismem. Ale konec básnění.
Budoucnost mě značně děsí a tvoření náušniček a všeho dalšího mě jako jedna z mála věcí dost uklidňuje. Jako by to byla jediná volná chvíle, kdy mají myšlenky čas uspořádat se a udělat v hlavě místo zase na něco dalšího. Trošku se cítím jako Bruto (Malí bohové), když se naučil nazpaměť půl knihovny. :)

Na obláčku - náušnice

4. srpna 2011 v 20:54 | Livien
"Modrá je planeta, kde můžeme žít,
modrá je voda, kterou musíme pít,
modrá je obloha, když vodejde mrak,
modrá je dobrá, už je to tak."
Žlutý pes

Co bych zapírala. Modrá je prostě moje. Proto, když tvořím něco v téhle barvičce, je to téměř určitě vždy pro mou milou maličkost. (Nojo, nojo - každý by si měl jednou za čas udělat radost a já jsem v tomhle hodně důkladná, takže si jí dělám téměř každý den. :D Má to své výhody. Nestává se pak, že by byl člověk špatně naložený.)

Takže tramtadadááá *zazní famfára*. Tady jsou:

Milujeme barvičky ála náušnice

2. srpna 2011 v 20:02 | Livien
Vkládám pro ukázku jedny z posledních náušniček, které jsem včera vytáhla z trouby. Asi zatím nejpovedenější várka, kterou jsem udělala. Je tam totiž pár opravdu pěkných kousků. Slinty, slinty. Když si představím, že to brzy všechno prodám, asi zatlačím slzu. :D Proč musím být na ty náušnice tak zatížená? Třeba bych si pak každé druhé nechtěla nechat.


Zítra se konečně vydávám zařídit si papíry na řidičák. Už to dělám asi tak rok, takže by to zítra tak nějak mohlo být. :D Měla bych si udělat na uši nějaká autíčka, ať udělám dojem (když jinak budu stejně mimo jako to poleno. Neee, i poleno by si za volantem vedlo líp než já. Asi si budu muset udělat rovnou autobusy. :D)

Šílenství zvané FIMO

31. července 2011 v 17:29 | Livien
Na mém druhém blogu byla toto velmi oblíbená rubrika, a protože v rámci úsporného časového režimu se zatím stěhuji sem, zakládám ji i tady a publikuji tak znovu tento článek s menšími úpravami ovšem. :)
Je to přesně rok a dva měsíce, kdy se mi do rukou poprvé dostala polymerová hmota jménem FIMO. Od té doby se mě stále ne a ne pustit.


O co vlastně jde?
Fimo je kvalitní modelovací hmota. Lze ji připodobnit například k moduritu. Po krátkém prohnětení v dlaních se stává měkkou a poddajnou a velmi dobře se s ní pracuje. Poté se v troubě zapéká, aby ztvrdla.
Tvoření z Fimo nabízí výtvarníkům obrovskou škálu možností od výroby korálků, šperků, přívěšků, postaviček, nádobek, sponek, prstýnků, těžítek či dekorací. Tato škála se však rozšiřuje nápaditostí a fantazií každého tvůrce.
Je dostupná ve všech barevných variacích, které se dají dozdobit korálky či připodobnit porcelánu speciálním lakem.
 
 

Reklama