Prázdná lednička, cizí vlasy v umyvadle, aneb snažím se naladit na rytmus studenta

6. října 2012 v 10:00 | Livien |  Jak plynou dny
Každá fáze lidského života se vyznačuje jistými úskalími, stejně jako ryze pozitivními událostmi. Přesně proto se nedá stoprocentně tvrdit, že studentský život je jenom úžasný a pracovní povinnosti hrůza. První týden vysokoškolského života mám za sebou a odnáším si z něj přinejmenším mnoho zajímavých poznatků.


  • Když čekáte, než se vám na koleji rozjede internet, stihnete opravdu velké množství věcí. Můj první týden bez internetu se tedy vyznačoval včasným (téměř okamžitým) plněním úkolů a zjištění, že by bez toho internetu možná přeci jen bylo líp.
  • Najednou pochopíte, že stát ve veřejné hromadné dopravě je umění, rozhodně poté, co jste tři rána v kuse zakotvili omylem někomu na klíně.
  • Uklidňující myšlenka, že ty lidi už naštěstí stejně neuvidíte, se může zbořit hned následujícího rána, kdy opět sedí na stejném místě v autobuse.
  • Mapu nepoužívejte tehdy, pokud se v ní dobře neorientujete. Když je tedy hledaná budova pět minut cesty od zastávky a není možné jí minout, nutně to neznamená, že se vydáte správným směrem k ní.
  • Naučíte se jíst za chůze a dobíhat k přechodům, když svítí červená, i přes zaryté názory, že si klidně těch pár minut počkáte. Některé semafory jsou totiž nastavené vtipálky a pak se chvilka může změnit i v deseti a více minutové přešlapování na jednom místě.
  • Přednášky na VŠ vám nutně nemusí něco říct, ačkoli daný vykládající opravdu hodinu a půl mluví.
  • Když bydlíte na pokoji se dvěma dalšími blondýnami, které jsou ještě o hlavu menší než vy (a vy jste opravdu prcek), zjistíte, že vysoké poličky se stávají skutečným úskalím.
  • Pochopíte, jak hrozně vám to učení a školní život chyběl.
Takhle nějak by to vypadalo, kdybych měla bodově shrnout svůj první týden na vysoké. Spousta nových tváří, spousta zážitků, neskutečné množství trapasů a přesto cítím, že do nového rytmu života pomalu, ale jistě vplouvám a neskutečně si ho užívám. Konečně chod
ím na přednášky a vím, kde jsou. Zdravím známé tváře (ačkoli i po miliontém zopakování si stále nepamatuji jejich jména) a denně hledám v knihovně nové informace. Učím se fungovat na pokoji se dvěma dalšíma osůbkama, být tolerantní a naučit se věci, se kterými jsem se do teď nesetkala. Věřte totiž nebo ne, když máte celý život pokoj sami pro sebe, spoustu věcí se musíte doopravdy naučit.

Časem zjistíte, že hromada oblečení, které jste si s sebou přivezli je sice super, ale nemáte věci jako toaletní papír, nůž nebo hrnec a pak nastává skutečný problém. Upřímně bych ale neměnila vůbec nic, protože tyhle nové zkušenosti jsou v životě to nejlepší, co může člověk získat.

Aneb s pozdravem vaše už konečně studující (a s jedním máslem v lednici i hladovějící) Livien :D
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Janinka Janinka | Web | 6. října 2012 v 10:12 | Reagovat

Jejda, nějak v tom poznávám Liberec :D.

Přeji ti, ať si rychle zvykneš, slyšela jsem, že to jde docela rychle a když se vychytá těch pár much, tak je to prý paráda. Ale to je fakt jenom z doslechu :D.

2 Harley Quinn Harley Quinn | Web | 6. října 2012 v 10:27 | Reagovat

Tak to je opravdu pěkné shrnutí =)

3 krysiik krysiik | Web | 6. října 2012 v 10:29 | Reagovat

tak to ti přeji ať se ti takhle daří i dál :D
je vidět, že to byl asi velmi vyčerpávající týden, ale z tvého stylu psaní usuzuji, že se ti asi tenhle styl života líbí, takže..

ať žije chaos!

4 hnedoockaVer hnedoockaVer | Web | 6. října 2012 v 10:50 | Reagovat

Tak s poličkami bych já problém neměla,mám 182cm:-D No ono záleží na tom, na kterém klíně omylem ráno skončíš:-)Tak ať se ti tam líbí a vše probíhá podle tvých představ:-)

5 Hanyuu Hanyuu | Web | 6. října 2012 v 10:54 | Reagovat

O zakotvení na cizím klíně taky něco vím. V prváku se mi při stání v MHD povedlo to samé :D Kamarád kluka, na kterém jsem přistála, si pak dělal šílenou prdel :DD

6 Viollet Viollet | Web | 6. října 2012 v 11:11 | Reagovat

Poznatky mě vážně rozesmály, hlavně ten s mapou, jelikož v Brně se mi stalo to samé :P Galerie tři kroky ode mě, já se vydala opačným směrem a nakonec se dostala úplně mimo mapu, příště by to chtělo aj kompas...

7 Robka Robka | E-mail | Web | 6. října 2012 v 11:21 | Reagovat

Novému životu zdar, čerstvá vysokoškolačko! Jsem ráda, že si to tak pěkně užíváš - i přes drobné trable. No, přistát někomu na klíně není nic tak hrozného. A prázdná lednička? O to víc si pak budeš libovat, až v ní náhodou něco najdeš.:-)

8 Insidious Insidious | E-mail | Web | 6. října 2012 v 11:22 | Reagovat

Tak s MHD se mi to nestalo :D a ani jsem nezabloudila, ale ty nervy... fuu :D Taky bych si zkusila být alespoň na intru :D jenže je někdy pech, když člověk vyfasuje nějaký blbky na pokoj... :/ přeji hodně štěstí do školního roku :)!

9 Sasanka Sasanka | Web | 6. října 2012 v 13:20 | Reagovat

A přesně proto se už nemůžu dočkat :D

10 Alexandra Gryffin- Fox Alexandra Gryffin- Fox | Web | 6. října 2012 v 13:57 | Reagovat

Ale, zvládáš to hezky. :) Já třeba bydlím s přítelem, dvě bývalými spolužáky + přítelkyně jednoho z nich. A... No, žijeme. :D Zatím žádná ponorková nemoc nebo hádky kvůli neumytém nádobí. Druhá část se daří udržovat v klidu i díky mé občasné pilnosti, při které hbitě likviduju nádobí, zametám nebo uklízím co se najde po bytě. Než abych se s někým dohadovala o povinnostech, dělala kázání a tím dosáhla jisté touze po čistotě, radši si to udělám sama a mám klid. :D

11 Verunka T. Verunka T. | Web | 6. října 2012 v 20:26 | Reagovat

tučňáček naprosto vystihuje moje pocity z tvého shrnutí :-) něco je mi povědomé a něco mě teda vážně vyděsilo..ehm MHD...ale zdá se, že se ti tam líbí a určitě se nenudíš, i když by to chtělo k tomu máslu i nějaký ten rohlík :-)

12 Bekky Bekky | Web | 7. října 2012 v 15:34 | Reagovat

Tak to jsou skvělé poznatky, opravdu a dost jsem se u toho čtení bavila :-) Na jezdění autobusem jsem si už zvykla, občas se pádu do něčího klína neubrání nikdo :D A ten tučňáček je moc roztomilý :-)

13 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 7. října 2012 v 19:59 | Reagovat

Těším se na další takové články - tento rok budu hltat všechny vysokoškolské poznatky a třeba si z toho něco vezmu a na rok do toho nepadnu tak zoufale a bez připravení :D :D :D ...

14 Alexandra Alexandra | Web | 8. října 2012 v 13:27 | Reagovat

POznámka s poličkami mě krásně rozesmála :-) opravdu pravdivá infomace! :-) já mám naštěstí spolubydlící super (je nás 6 na dva pokoje), ale všechny jsme malé, takže vrchní police jsou prázdné... :-D

15 Vendy Vendy | E-mail | Web | 8. října 2012 v 18:59 | Reagovat

Ono to půjde, každý začátek je těžký. Zdá se, že už vplouváš do normálu a sžíváš se s okolím. Tolerance je potřeba, ale stejně tak se nenech utiskovat, pokud by se ty dvě roztahovaly na tvůj úkor (třeba zabíraly ti místo ve skříni a tak...)
Pobavilo mě tvé zjištění praktických věcí... s tímhle nepříjemným faktem se setká i každá nově vypečená manželka, když začíná hospodařit ve svém. Co pitomostí a drobností je potřeba jen do kuchyně! Doma je to automatické, samozřejmé... ale takhle? Toaleťáky jsou asi to nejmenší... :-)
(Tuť jsme se bavily jednou s naší paní domácí, když se vdala a šli do svého - jak zjistila, jak jí chybí blbé struhadlo na okurky nebo brambory, jak jí chyběl otvírák na konzervy, nebo sítko... :-))

16 Iris Iris | Web | 10. října 2012 v 19:46 | Reagovat

2 a 3 bod mně naprosto dostaly :D :D to muselo být zajimavé, já bych se smíchy určitě neudržela
jinak, jak to tedy čtu, rozhodně se nenudíš

17 Slečna K. Slečna K. | Web | 25. října 2012 v 16:00 | Reagovat

Přednáška, ze které ses nic nedozvěděla, ačkoli profesor celou hodinu a půl mluvil, nebyla to náhodu přednáška pana Šrámka? :-D

18 Martin Martin | E-mail | Web | 28. října 2012 v 11:02 | Reagovat

A já ti upřímně závidím :) Mě tyhle zkušenosti (snad) čekají až za čtyři roky, ale neskutečně si mě tím povzbudila :) Myslím, že brzo do denního tempa vysokoškoláka zapadneš úplně a budeš si to náležitě užívat :) Hodně štěstí ve studiu :)

19 Lisi Lisi | Web | 3. listopadu 2012 v 17:15 | Reagovat

To já, když mi ve škole někdo řekne ahoj, tak kolikrát musím přemýšlet, na kterém semináři jsme spolu byli, nebo odkud toho dotyčného znám. Když si člověk spíš pamatuje jména a ne obličeje, to má holt těžké.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama