I Kulihrášek se rozhodl splnit si svůj sen

10. července 2012 v 16:10 | Livien |  Jednorázovky
K námětu pohádky o Kulihráškovi mě inspiroval jeden můj starý dobrý kamarád. Co se známe, stále si stěžuje na to, jak je ve svém životě nespokojený. Že nemá to, co by si přál. Nedělá, co by dělat chtěl. Přesto však celé dny sedí doma u počítače a pro změnu k lepšímu ještě nehnul ani prostem. Pro něj, ale i všechny další, je tato pohádka.


Pohádka o Kulihráškovi

Svět už spatřil mnohé. Pozoroval Karkulku, jak při návštěvě babičky podlehne vlkovi. Zavíral oči při představě, že dvě malé děti pozře zlá a zvrhlá čarodějnice, která je nalákala na svou perníkovou chaloupku. Zlákal princeznu, aby utrhla zlaté jablko a s údivem kulil oči, když Otesánek zbaštil svou rodinu a půlku vesnice. Svět už zažil opravdu mnohé. Příběh, který vám ovšem hodlám dnes vyprávět, nečekal ani samotný osud.


Ten den bylo hrozné horko. Jediný lísteček na stromě se nezachvěl a příroda jen líně pomžourávala svými nádhernými očky. A v toto ospalé a unavené odpoledne se najednou ozvalo hlasité "rup", tak nemístné pro celkovou atmosféru dne, že se na maličký moment vše zarazilo. V jednom malém hrachovém lusku se něco zachvělo a najednou se ozvalo několik pobouřených hlasů.

"Co to sakra vyvádíš," ozvalo rozladěně.
"Já? Spíš on, ne?" přišla další nevrlá odpověď.
"No, já nevím kdo, ale přestaň do mě laskavě kopat," zakřičel stejný hlas, jaký se původně ozval.
"Vždyť já do tebe nekopu!" odpověděl někdo další pobouřeně.
"Ale vážení, uklidněte se, ať zjistíme, co se děje," zazněl melodicky příjemný hlásek, ale nikdo jeho moudrou radu nebral na vědomí.
"Hej! To Kulihrášek!" zakřičel najednou někdo a hrachový lusk se zase velmi znatelně zachvěl.
"Můžeš nám vysvětlit, co to provádíš?" ozvaly se tři hlasy zároveň a nastala chvilka ticha.
Nejmenší hrášek ze všech se stydlivě zarazil. Že si ho všimnou tak brzy, to rozhodně nečekal. To ta zpropadená konývka, co mu spadla na nejstaršího bratra Kulila a spustila celou tu melu. Vykoukl zpod svého úkrytu a trochu se začervenal, než odpověděl.
"Víte, já vlastně, tak trochu, balím," začervenal se ještě víc, což jeho normálně zelenému vzezření dodalo dosti podivné barvy.
Všechny hrášky, které obývaly stejný lusk, a které ona mela již trvale probudila, najednou vyjeveně vykulily svá drobná zelená očička.
První se ozval nejstarší bratr Kulil: "Asi jsem ti nějak špatně rozuměl."
"No, balím," zopakoval, nyní již jistěji, Kulihrášek, "rozhodl jsem se vyrazit do světa. Prozkoumat ho, objevit, co se v něm skrývá. Nechci zůstat celý život uzavřený v malé kobce s vámi všemi sourozenci."
Ohromení, které do teď vládlo v zeleném lusku, ještě zesílilo.
"Co to, propána, povídáš? Povinnost nás hrášků je spát, než dostatečně vyrosteme a pak nás čeká již předem daný úděl," odpověděl ohromeně Kulil.
"Už tím, že jsi nás všechny probudil, jsi možná trvale poznamenal náš osud," ozval se znovu ten melodický hlas.
"A to je právě ono," navázal živě Kulihrášek, "čeká nás náš osud, ale nikdo nevíme, jaký ten osud je. Může to být něco velkého, ale můžeme tu také čekat do doby, než nás nějaká příšera zahubí. Chci jiný osud," udýchaným nadšením se Kulihrášek odmlčel.
"Ale to, že jsem vás probudil, mě moc mrzí. Chtěl jsem zmizet nepozorován," pravil ještě upřímně, popadl své drobné zavazadýlko a připravil se k odchodu. Nikdo se nezmohl na slovo.
"Ale…," pokusil se naposledy Kulil, ale toto pouhé slovo vyznělo do prázdna.
Kulihrášek se na všechny usmál: "Mám vás rád, bráškové a sestřičky. Moc rád," řekl ještě a v tu chvíli se hrachový lusk pootevřel a vypadla z něj malinká kulička.
Kulihrášek se po pádu trošku otřásl, zamžoural do sluníčka, které viděl poprvé v životě. Zálibně se usmál na modrou oblohu a pár bílých mráčků a připadalo mu, že mu celý ten nádherný svět úsměv oplatil. Pak se vydal na cestu.

Jak to s hráškem Kulihráškem dopadne, to zatím nevíme, ale jedno je jisté. Kulihrášek dokázal něco, čeho se mnozí z nás velmi bojí. Dokázal opustit jistotu a vrhnout se do neznáma za svým snem. Ať už bude úspěšný či nikoli. Pravda je ovšem taková, že samotný osud má tyhle odvážlivce velice ráda a celou jeho cestou ho bude provázet. Nezbývá než mu držet palce. Hodně štěstí Kulihrášku!

(Článek je součástí soutěže Za barem - desáté zadání)
Pohádka byla věnována Kulíškům
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Robka Robka | Web | 10. července 2012 v 16:26 | Reagovat

Krásně podané, s pointou, která je platná nejen ve světě Kulihráška, ale především v našem světě. Kdo se nechá životem unášet a nebrání se svému osudu, ten je jako ten hrášek v lusku, který nakonec sezobne nějaký pták. Moc hezká pohádka s půvabnými ilustracemi.

2 m. m. | Web | 10. července 2012 v 16:40 | Reagovat

Nádherný obrázky :) Takový vysmátý sluníčko bych si potřebovala pověsit do pokoje, aby mi dělalo lepší den :)

3 Livien Livien | Web | 10. července 2012 v 17:45 | Reagovat

[1]: Děkuju moc, ale osobně se mi to nějak nelíbí. Nedařilo se mi "vyžvejknout", jestli víš, jak to myslím. Někdy se prostě člověku píše jedna radost a jindy to vyloženě dře. :/

[2]: Kdyby si ho tam pověsil každý, třeba by pak bylo na tom světě hezčeji. :)

4 Robka Robka | Web | 10. července 2012 v 17:49 | Reagovat

[3]: Jo, znám to. Ale na pohádce to poznat není. Mi se dneska dařilo jedna báseň, což bývá málokdy:-) Asi je to tím, že mám pohádky moc ráda.

5 Livien Livien | Web | 10. července 2012 v 17:58 | Reagovat

[4]: Já je mám taky hrozně ráda. Jsem holt věčné dítě. :D Ale psát je moc neumím. :) Už hrozně dlouho odesílám pohádku do Pohádek pro kulíšky a každý den to otevřu, něco přepíšu a furt se mi to nelíbí. :D Mám k tomu i hotové ilustrace, jen to odeslat, ale prostě furt nejsem spokojená. :D

6 mikehoblog mikehoblog | Web | 10. července 2012 v 20:10 | Reagovat

Text ti musel dát velkou práci....ale ty obrázky jsou prostě hypersupercool. :D

7 edithhola edithhola | E-mail | Web | 10. července 2012 v 21:33 | Reagovat

Livien, moc krásné. I super sluníčkové obrázky. Už jsem muluvila s autorkou Mléčného baru. Prosím, věnovala bys svou pohádku Pohádkám pro kulíšky http://pohadky-pro-kulisky.blog.cz/
Děkuji Edith

8 Livien Livien | Web | 11. července 2012 v 7:38 | Reagovat

[6]: Při reakcích si tak nějak říkám, jestli jsem místo psaní pohádky neměla raději nakreslit komiks. :D Ale jinak hypersuperkrutopřísně děkuji. :P

[7]: Bude mi ctí. :) I když si pro Kulíšky chystám něco jiného. :)

9 bigbiz bigbiz | Web | 11. července 2012 v 12:13 | Reagovat

Náhodou tahle pohádka byla moc krásná a pravdivá. Myslím, že by se to v pohádkách pro Kulíšky neztratilo. Ba naopak.

10 Livien Livien | E-mail | Web | 11. července 2012 v 13:51 | Reagovat

[9]: Děkuji moc. :) Jsem vážně ráda, že se to někomu líbí. :)

11 Karol Dee Karol Dee | Web | 11. července 2012 v 16:32 | Reagovat

Jé, to bylo krásné...držím Kulihráškovi palce. Pohádka se skvěle četla a ty ilustrace jsou nádherné. Držím palce i tobě, abys dostala nějaký ten bonusový bod ;)

12 Janinka Janinka | Web | 11. července 2012 v 22:15 | Reagovat

Ta pohádka se ti vážně moc povedla, je krásná! :-)

13 Livien Livien | E-mail | Web | 12. července 2012 v 8:44 | Reagovat

[11]: Moc děkuji, jsem ráda, že se to líbilo. :) To je tak, když si někdo i po dvaceti letech života moc ráda hraje. :D

[12]: Děkuju moc. :)

14 Katie Katie | Web | 14. srpna 2012 v 22:25 | Reagovat

Moc povedené! Nemám co dodat :-)

15 systyle systyle | Web | 18. června 2015 v 20:24 | Reagovat

půjčka pro nezaměstnané na ruku ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama