Červenec 2012

Dnes zbaštíme téměř cokoliv

31. července 2012 v 17:05 | Livien |  Život

Znáte to všichni - mastné do zlata osmažené hranolky, hamburgery všech možných druhů a Coca Cola. Pod fastfoody se protrhl pytel a jsou oblíbené po celém světě. Můžete přijet kamkoli a dříve nebo později narazíte na obrovskou ceduli s nápisem McDonald´s nebo KFC.

Mnozí tvrdí, že právě tato strava vede k výraznému zvýšení obezity ve světě, častějším infarktům a rozhodně k nezdravému životnímu stylu. Kdoví, zda jsou zásluhou toho pouze hamburgery nebo spíš neomezenost zboží a potravin a lidé, kteří nevědí, kdy mají dost.

Palačinková víla

31. července 2012 v 13:39 | Livien |  Motám se v kuchyni
Málokdo z vás se může pochlubit, že by si dal k obědu vílu. Já ano! :D

Ovocné mozaiky

30. července 2012 v 10:34 | Livien |  Motám se v kuchyni
Dnešní zadání soutěže Za barem II mě neskutečně potěšilo. V poslední době opět nemůžu spát a snažím se nějak zaměstat to své hyperaktivní já. Jediný problém nastal ve chvíli, kdy jsme doma neměli ani ovoce a kromě jednoho zcvrklého rajčete ani zeleninu. Doběhla jsem tedy do toho jediného obchodu se smíšeným zbožím, který zde máme a koupila ty tři a půl věci, které jsem objevila (hned vedle toaletního papíru mimo jiné). Řeknu vám - ještě, že už se stěhuji. Tahle poněkud omezená vesnička vcelku brání mému uměleckému rozletu. :D

Půlnoční II.

29. července 2012 v 23:00 | Livien |  Půlnoční
Konečně jsem se odhodlala k vložení druhé části povídky Půlnoční. Bez přečtení té asi nemá cenu pokračovat v tomto článku dál.

Trvalo mi to dlouho. Nejprve proto, že se jedné duši pokračování nelíbilo. Poté proto, že jsem byla na vážkách já. Maličká Ly byla na všech blozích ideálem mravnosti a spravedlnosti. Chtěla jít příkladem, chtěla přinášet útěchu a zamyšlení, jenže život jí změnil. Život je těžký i tak, aniž by ještě přitápěla pod kotlem a najednou jsem si nebyla jistá, jestli nechat žit vzpomínku na malé dobromyslné stvoření a nebo světu představit pokřivenou zrůdičku. Byla jsem udolána, ale nevím, jestli mám v psaní pokračovat dál a nevytvořit raději začátek jiný. Jiný příběh plný naděje, o to však méně reálný. Kdoví.

Svět plný rozporů: obezita vs. anorexie

29. července 2012 v 19:00 | Livien |  Život
Dnešní jednadvacáté století je časem, který mi vrtá neskutečným způsobem hlavou. V tyto letní dny obsahující občas i nějaké ty příjemné paprsky sluníčka a válení na pláži u vody klouže můj zrak z člověka na člověka a přemýšlím. Tak moc se snažíme vyrovnat magazínovým ideálům krásy, že si nevšímáme, jakým způsobem ničíme sami sebe - své tělo, své já a hlavně psychiku.

Poztrácená písmenka

29. července 2012 v 16:48 | Livien |  Pár tahů
Nějak se nemůžu zbavit vzpomínky na to, když v první třídě byl náš největší problém, pokud se pomíchala vystříhaná písmenka. Kdepak jen jsou ty časy.

Kuchtění z BEBE sušenek

29. července 2012 v 7:43 | Livien |  Motám se v kuchyni
Původní minidortík sice poněkud povyrostl, ale musím přiznat, že z výsledku, do kterého jsem se pustila k snídani jsem přeci jen našená.

Papír jako materiál

28. července 2012 v 11:33 | Livien |  Různé techniky
Vezmeme-li to kolem a kolem, zaručeně musíme dojít k tomu, že je papír neskutečně důmyslný vynález. Bez jeho existence již není možné si dnešní dobu představit. Můžeme však hovořit jak o jeho hodnotě funkční, tak výtvarné. Papír je naprosto okouzlující materiál, z něhož dokáže každý s trochou fantazie vyrobit úplně všechno, na co si jen dokáže vzpomenout.

Zeleninová reklama

27. července 2012 v 15:50 | Livien |  Motám se v kuchyni
Vyřezávání z okurky byl teda naprosto šílený nápad!
A můj obdiv ke všem zeleninovým a potravinovým umělcům vzrostl do závratných výšin.

Malé pohoštění

27. července 2012 v 12:15 | Livien |  Motám se v kuchyni
Již od velice útlého věku mě doma vychovávali k tomu, že když přijde návštěva, člověk se musí trochu obětovat a poskytnout řádné pohoštění a příjemnou atmosféru. (Komu však kolikrát nebylo líto, když si pečlivě syslil krabici mlsotek na nějaký příjemný večer v týdnu a najednou se neočekávaně zjevil kdosi a doma nebylo absolutně nic jiného. Člověk se toho pak vzdává s velice těžkým srdcem. :D)

Kdo by nežehlil rád!

27. července 2012 v 8:06 | Livien |  Pár tahů
Matně si uvědomila, že na ní celou dobu někdo hovoří. Zvedla tedy hlavu a zmateně se rozhlédla.
"Můžeš vyndat tu pastelku z pusy, když s tebou mluvím?" otázala se ostře černovlasá žena a Liv se poněkud zarazila.
"Ehm, nojo, jasně," zlozvyku kousat během malování pastelku nebo tužku, zatímco její ruka pokračovala známým způsobem v kreslení se nikdy nedokázala zbavit.
"Každopádně jsem se tě ptala, zda sis všimla toho obrovského koše s nevyžehleným prádlem?" pokračovala ostře černovlasá žena.
"Hele, asi mi to neuvěříš, ale poté, co jsem musela násilím postrkovat dveře, aby ty koše odsunuly a následně se vysypaly po celé chodbě, jsem si toho vážně, leč jsem se tomu snažila vyhnout, všimla," pronesla líně Liv a znovu se pustila do kreslení.
"A co s tím hodláš udělat?" černovalasá žena debatu rozhodně nehodlala ukončit stejně rychle.
"Postrčím to stranou od dveří, aby to nepřekáželo?" zeptá se s nadějí Liv, ale v tu chvíli nastane hrobové ticho.
Kdyby se ticho mohlo plížit, rozhodně byste způsob dopravy tohoto ticha plížením nenazvali. Padlo na celé okolí s tak mrazivou tíhou, že by se i děda mráz měl co učit.
"Nojo, vždyť už jdu," zamrumlala Liv a zvedla se od stolu.

Vařila myšička kašičku

26. července 2012 v 14:15 | Livien |  Motám se v kuchyni
...ale zelený rendlíček jsme neměli.

Stále méně a méně stíhám. Bohužel. Bohužel proto, že moje hlava dříve nebo později praskne, pokud všechny ty nápady a myšlenky nezačnu nějakým způsobem ventilovat. Těžký úděl nás šílenců.

Studijní kresby

23. července 2012 v 12:00 | Livien |  Pár tahů
Málokdy jsou studijní kresby obrazy, které máte při prvním poledu obrovskou chuť pověsit někam nad krb v obývacím pokoji. (U mých studijních kreseb se tento pocit rozhodně nedostavil nikdy.)
Velikou jejich výhodou ovšem bývá, že si vybíráte různé zvláštní předměty, jejichž struktura, povrch a stíny jsou pro vás nějakým způsobem výzvou a při jejichž kresbě se tak mnohem více přibližujete materiálu, kterým tvoříte. Zjišťujete jeho možnosti, jeho klady a zápory, učíte se vidět stíny.

Výlet za skřítky

23. července 2012 v 9:20 | Livien |  Jak plynou dny
A tak jsme se s mladší sestřičkou vypravily do Jizerských hor.

Koktejl ze žlutých malin

22. července 2012 v 16:55 | Livien |  Motám se v kuchyni
Nikdy jsem nepropadla vášni zvané focení a nikdy jsem pořádně nechápala, čím dokázal tento koníček tolik lidí tak okouzlit. Pokud mě ale něco opravdu fotit baví, pak je to jídlo. (A žádné fotky mi proto asi ani nepřijdou krásnější O:) :D)

Hádej, hádej, hádači

22. července 2012 v 11:27 | Livien |  Hra s písmeny
Kdopak odpovědi uhodne? Vím, že jsou snadné. :)


Když hospodaří blondýna

19. července 2012 v 17:52 | Livien |  Jednorázovky
V den, kdy moje dětské oči poprvé spatřily svět a má malá hlavička vykoukla ven, měla jsem hlavu plnou vlasů. Matka se divila, sestry se smály a už po dvou dnech v porodnici mi začali dělat culíčky. Culíčky z tmavě hnědého chmýří, které se nedalo žádným způsobem zkrotit. Kdo by čekal, že to nebude trvat ani půl roku a barva mých vlasů se nenávratně změní na blond.

Nikdy jsem neměla ráda takové to škatulkování: "Jsi blondýna, synonymum pro pitomá." Světu jsem všemi možnými způsoby ukazovala, že tomu tak není. Ze základky mě propouštěli s vyznamenáním, hodiny jsem trávila v knihovně, gympl jsem po zlaté střední cestě zvládla a zdárně dopadla i maturita. Nyní mě čeká vysoká.
A přesto - někdy, třebas jen na maličký okamžik, mě napadá, jestli ona barva vlasů přeci jen není skryté prokletí…

Bábovka?

18. července 2012 v 18:23 | Livien |  Motám se v kuchyni
Tradiční recept na bábovku v naší rodince zní asi takto: Jdi ven, najdi pískoviště a nějakou si uplácej. Nejsem si však zcela jistá, zda by mi to jako splnění úkolu bylo uznáno a tak jsem našla recept poněkud tradičnější. Pokud již teda děláme bábovku, tak většinou tuto.

Koktejl párty

18. července 2012 v 10:30 | Livien |  Pár tahů
Došla jsem ke zjištění, že dítětem zůstanu již napořád. Jak? Zcela jednoduše.

Když se v soutěži Za barem objevilo zadání nakreslit omalovánku, venku tak pršelo, já měla stažený nový film a stále nemůžu pořádně chodit, strávila jsem další hodinu tím, že jsem si jí i vybarvila. :D
Jak já bych bez mrknutí oka prodala deset svých let a znovu se vrátila do dětství. Nic mi v něm nechybělo. :D

Fenomén zvaný památníčky

16. července 2012 v 19:06 | Livien |  Život
Nedávno jsem se brodila na půdě, kde ležela stará papírová krabice. Jak už to tak bývá, zvědavost zvítězila a já se začala neodbytně hrabat v jejím obsahu. Padla mi do rukou malá knížečka, kterou jsem dostala v dětství a přiznám se dobrovolně, že sentiment se mi nepodařilo potlačit. Listovala jsem zežloutlými stránkami a vzpomínala na zašlá přátelství, jež její stránky budou již navěky uchovávat.

Z tvarohu a broskví

16. července 2012 v 10:14 | Livien |  Motám se v kuchyni
"Nechcete kousek dortíku?" zeptala se modrooková slečna návštěvy.
"Hele asi nee, i když - jakej je?"
"Tvarohovo-broskvovej," odpoví a už ho vyndavá z ledničky.
"Tak teda jen kousek, když jinak nedáš," zasměje se pět příchozích, když v tu chvíli někdo zazvoní.
"Tak se obslužte sami jo? Já jdu zatím otevřít," odpoví slečna spěšně a vyjde z kuchyně pryč. Za necelých deset minut je opět zpátky.
"Hmm, kde že je ten dort? Si taky kousek dám," pronese a rozhlédne se po lince.
"Nooo, vííš, on byl vážně docela dobrej, heh," zasměje se návštěva.
"To už je pryč?" vykulí slečna oči a nevěřícně se na ně podívá.
"I tak by se to dalo říct."

Domácí "všechnocosedomanašlo" zmrzlina

14. července 2012 v 20:07 | Livien |  Motám se v kuchyni
Přiznávám (leč s hambou), že takový odborník, jakým byli pejsek a kočička, když kuchtili dort, jsem nebyla. (Tím jsem chtěla naznačit, že jsou mé zmrzliny v zásadě jedlé a dají se i strávit.)


Puntíky jsou v módě

14. července 2012 v 5:31 | Livien |  Fotky
Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?
Nikdo se neozval a myška vešla dovnitř.

A kdoví, třeba jednou i krabicový domeček s puntíkatou střechou najde nějakého toho nájemníka.

(Článek je součástí soutěže Za barem - dvanácté zadání)

Pověst mě předcházela

13. července 2012 v 17:03 | Livien |  Motám se v kuchyni
Kdo si hraje, nezlobí.