Změna identity na internetu je tak snadná

3. června 2012 v 15:15 | Livien |  Internet
Kdo alespoň jedinkrát v životě nezatoužil být někdo jiný. Začít žít úplně od začátku, jinde, jinak…

V našem reálném světě není nic takového možné. Můžete odjet, změnit okruh přátel, najít si novou práci, ale stále jste to vy. Máte stejné vzpomínky a zážitky, které (leč je můžete chtít zapomenout) vás dělají člověkem, jakým jste dnes. Proto se od nich nedá utéct.

To co ovšem neumožňuje náš svět reálný, umožňuje svět jiný - na internetu.


Lhala bych, kdybych tvrdila, že nejsem internetový závislák. Ze svého života jsem naprosto vyřadila věci jako je televize či videohry a je to už pár hezky dlouhých let, kdy jsem něco z toho měla zapnuté. Jedné věci se ovšem zbavit nedokážu - internetu. Začalo to asi ve třinácti letech, kdy mi kamarádka vyprávěla o chatu a já to zkusila. Vymyslela jsem si jméno, identitu, věk, vzhled a tím začala má internetová "kariéra". Bylo to tak snadné a hodiny života utíkaly velmi velmi rychle. Najednou se objevilo icq, spolužáci a pak? Éra Harryho Pottera a já zjistila, že internet nenabízí jen povídání s lidmi v kteroukoli denní i noční dobu, ale dovoluje vám změnit se v něco, čím jinak nemůžete být. Umožňuje vám žít vlastní sny ve své hlavě. Kdo by tomu nepodlehnul?

Někdy je tak těžké najít rovnováhu, že začínám váhat, jestli nějaká vůbec existuje.

Ovšem ještě jednu věc umožňuje internet velice snadno - změnit si identitu. To co je v reálném životě takřka nemožné, lze na internetu zvládnout v několika málo vteřinách. Kdo z nás to někdy neudělal? Já rozhodně nemůžu tvrdit, že ne. Pamatuji si přesně čtyři jména, která jsem používala. Cesta k Livien byla vcelku dlouhá, a když jsem se v ní měnila, nenapadlo by mě, že to bude na dlouhých pět let. Nyní se vyskytuji na internetu na mnoha místech, hrách a stránkách a vždy pod stejným jménem - z jednoho zcela prostého důvodu.

Anonym je člověk, který má svou důstojnost. Pod svým jménem by to nenapsal.
Karel Čapek

Snadná změna identity znamená, že před potížemi můžeme utíkat. Můžete páchat věci, za které nikdy
nepřijdeme k újmě. Možná jsem naivní.
Vyskytuji se na internetu tolik let pod stejným jménem proto, že nikdy neopomíjím zásady slušného chování, stále tak nepřestávám být člověkem. Ovšem - je také skvělé potkat po pár letech stejného člověka, kterému vaše jméno utkvělo. Je jako váš starý přítel.

A co vy?
Změnili jste už někdy svou identitu?
Nebo jste přestěhovali svůj blog, abyste uprchli?
Jaký na to máte názor?
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 kirma-lee kirma-lee | Web | 3. června 2012 v 15:25 | Reagovat

Moje přezdívka vznikla právě taky díky internetu. Nerada se podepisuji svým pravým jménem, tohlemi přijde takové ,,hravější a umělečtější,,. Nejradši bych se přejmenovala takto kompletně na Kirma Lee :D Ať už občansky, či ve škole.

2 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 3. června 2012 v 15:27 | Reagovat

Blog jsem zatím nikdy nestěhovala, ovšem přezdívku jsem měnila už mockrát.
No popravdě, vystupuju jen na blogu, lidech a youtube. Na youtube změnit přezdívka nejde, takže čtyři roky jsem tam pořád pod tím jedním, na blogu jsem přezdívku měnila mockrát, ale vždy se stejnou adresou a na lidech jsem šest let byla jako killer.zombie. Ale poslední dobou mi začlo vadit, když jsem měla na každou službu a každou schránku jinou přezdívku, takže jsem začala sjednocovat. A najednou jsem až na youtube a gmail Ann Taylor. Vyhovuje mi to tak.

3 Karol Dee Karol Dee | Web | 3. června 2012 v 15:29 | Reagovat

já ještě nikdy neutíkala, sice na můj blog už zavítali i spolužáci, ale moc dlouho je to nebavilo, protože vytrvale píšu o tom, co oni v reále nechtějí poslouchat - o mých zvířatech ;) povětšinou nemám problém se podepsat pod to, co říkám, tedy kromě některých hodně starých článků, kde si říkám, co jsem to sakra psala za kraviny? :D blog jsem ještě ani jednou nestěhovala a ani nemám potřebu se vydávat za někoho, kým nejsem.

4 Iris Iris | Web | 3. června 2012 v 15:43 | Reagovat

nikdy jsem blog neměnila, mám jeden a žádný jiný nechci, utíkat nebudu, jsem na několika portálech, jako ty, pod stejnou přezdívkou a přesně jako ty i můj je to rukopis
je pravda, že člověk může napsat to, co by jinak neřekl, i já to tak někdy mám, ale né že bych to neřekla, je to složitější, mám 100 chutí někomu něco říct "I právě v tuto chvíli" ale vím, že by to situaci ještě zhoršilo......ale pokud můj pohár trpělivosti přeteče, dostane to dotyčný i s úroky

5 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 3. června 2012 v 15:46 | Reagovat

Tohle je velká pravda. Koho, kdo má blog to už doopravdy nenapadlo? Řeknu, že jsem někdo jiný, že jinak vypadám, udělám si svůj virtuální ideální život. Pravda je ale, že když tohle uděláme tak stejně nikdy neskryjeme kdo doopravdy jsme. A taky, je to podle mě dost nudné. Ze začátku to člověka asi baví, ten ideální život. Ale potom to musí být dost nudné.
Jak říká Karol, taky se nestydím za to kým jsem a jsem za to ráda:)

6 Martin Martin | Web | 3. června 2012 v 15:46 | Reagovat

Musím se taky přiznat, že cesta k mému jménu na internetu Martin, trvala celé dva roky. Prostřídal jsem mnoho blogů, pořád jsem je měnil, až náhle jsem zůstal u SmileStory. Já mám ovšem oproti tobě a spoustu dalším lidem na internetu své vlastní jméno, jsem opravdu Martin. Nikdy bych ovšem nezveřejnil místo bydliště a příjmení, to je vlastně taková má skrytá identita. Identity jsem měnil, ale už jsem z toho "vyrostl" své jméno si na blogu už nechám napořád :)

7 Robka Robka | Web | 3. června 2012 v 15:56 | Reagovat

Nemám problém se ztotožnit se svými názory - vystupuji sice na blogu pod "přezdívkou", ale o mém blogu všichni mí známí ví a kdykoli chtějí, můžou se tam podívat. Původně jsem nechtěla nikomu dávat adresu, ale oni se toho časem domáknou - teď vím o pár lidech z mého okolí, kteří si ke mně chodí číst. Je zajímavé, že nikdy po sobě nenechají otisk v podobě komentáře a pak mi říkají: Četla jsem u tebe pěkný článek, tos napsala hezky a tak.
Jinak - úplně se ztotožňuji s tím závisláctvím, já taky už pár let neviděla pořádně televizi. Blog mi spolkne veškerý volný čas, ale zase mi dává pocit naplnění.

8 Sinead Sinead | E-mail | Web | 3. června 2012 v 16:11 | Reagovat

No nie som na to pyšná ale zmenu identity som už raz vyskúšala na jednom chate ale už nikdy viac. Na internete je fajn ako sa dá nájsť ľudí ako sme my. Z jedného blogu som už raz "uprchla" ale kvôli tomu skôr že som bola donútená "iteligentným" anonymom, a to som nie že utiekla ale prestala blogovať. Teraz som sa spamätala a som zase tu. Má to mínusy ale aj plusy, snažím sa sústrediť na to pozitívne.

9 Hanyuu Hanyuu | Web | 3. června 2012 v 16:19 | Reagovat

Jako malá jsem se schovávala za vymyšlenou identitu... Když mi bylo asi tak 11 let, objevila jsem tajemství chatu a to, jak je úžasné být někým jiným, ne jednou jsem se postaršila, vymyslela si dokonalý vzhled... ale jak jsem dospívala, přestalo mě to bavit.
Ještě jako poměrně malé pískle jsem si založila blog...to mi bylo 13, který mám doteď. Už tam jsem byla tím, kdo opravud jsem, na nic jsem si nehrála, ačkoli jsem prostě byla pubertální blbeček, takže podle toho mé vystupování i vypadalo...
Teď na blogu vystupuji pod přezdívkou, kterou jsem si nevymyslela sama, ale stojí za ní moji kamarádi, takže jsem takhle občas i oslovována a vůbec se snažím sebe samu prezentovat takovou, jaká jsem v reálném životě...
Ona je ta internetová anonymita a možnost být tím, kým člověk chce, strašně úžasná, jenže podle mého názoru si takový člověk nemá šanci najít nějaké ty  "blogové přátele", které máme bez pochyby všichni, co se tu už nějakou dobu pohybujeme a přijde o hrozně moc věcí, které vyloženě na blogu může poznat, když se nebude bát ukázat se takový, jakým je... Článek chválím :)

10 Naty Naty | Web | 3. června 2012 v 18:23 | Reagovat

Nový začínajúci rpg blog za registráciu nič nedáš ;) tešíme sa na teba
www.rpg-toonschool.blog.cz

11 Amelie Amelie | Web | 3. června 2012 v 19:30 | Reagovat

Zatím jsem svou identitu neměnila, ale někdy mám chuť s tím skoncovat a věnovat svůj čas knihám. Dennodenně mi píše nějakej potrhlej anonym a mě to nebaví číst. Ale zatím to nevzdám. Přece mě neporazí.

12 Alexandra Gryffin- Fox Alexandra Gryffin- Fox | Web | 3. června 2012 v 21:13 | Reagovat

Utekla jsem a ty to víš. O:) Je otázka času než mě objeví, ale co už. Nový začátek je nový začátek, i když mě trochu mrzí, že přicházím o léta práce a stálé čtenáře.

13 Livien Livien | Web | 4. června 2012 v 10:07 | Reagovat

[12]: Však já už také, hlavně ve chvíli, kdy mě blog přestal inspirovat ke psaní. To jsem pak ty adresy měnila jako divá. Jinak myslím, že o spoustu stálých čtenářů určitě nepřijdeš ;) (pravila skromně :D :D)

[11]: Kvůli tomu se mi tak líbí ten citát od Čapka. Vystihl to přesně. Jinak rozhodně to nevzdávej, díky tobě jsem se dozvěděla opravdu spoustu věcí o autismu. Myslím, že to tedy rozhodně není marná snaha.

Každopádně všem velmi děkuji za názory, cením si jich. :)

14 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 4. června 2012 v 10:43 | Reagovat

Jeden čas jsem používal svoje právé jméno, ale to mě potom nějak vyděsilo co kdyby někdo), tak jsem is nechal jen své jméno a vymyslel přijmení, to jsem pak taky změnil. Tohle už ale měnit nehodlám :D

15 Sasanka Sasanka | Web | 5. června 2012 v 14:54 | Reagovat

Začínala jsem na něčem, co celkem úspěšně připomínalo blogísek (ale no tak, bylo mi 12), takže jsem hodně ráda utekla a začala na povidkách od začátku. Sice pod stenou přezdívkou, protože už ke mě docela přirostla, ale ke svým starým "úletům" jsem se nehlásila. Ten blog už dneska ani neexistuje. Díky bohu!

16 Vendy Vendy | Web | 6. června 2012 v 0:12 | Reagovat

Anonymita cizího jména je přitažlivá. Už proto, že na internetu nejsme vidět, snad jen když dáme všanc nějakou svou fotku...
Možná je změna identity přitažlivá i proto, že si můžeme vybrat. Jméno nám dali rodiče v době, kdy jsme se tomu nemohli bránit, ani si je sami vybrat. (Většinou však máme štěstí a naše jména jsou pěkná...)
Ale nick, přezdívka, blogové či chatové jméno, vymyšlené jméno, takové, jaké se líbí nám samým... to je opravdu sympatická myšlenka.
Sama mám dva nicky, které používám různě - Vendy a ANA. Z toho ANA je část mého vlastního jména. Občas se objevím jako Eumenidas, ale to spíš proto, že jméno naskočilo automaticky a já si toho nevšimla.
Přemýšlela jsem o dalších možných, ale asi zůstanu u těchto dvou.
I když, možnou změnu v budoucnu nevylučuji.
Ale fakt je, že pokud někoho poznám pod jedním nickem, těžko si zvykám na jiný...

17 Vendy Vendy | 6. června 2012 v 0:13 | Reagovat

P.S. Livien je pěkné a dobře zapamatovatelné jméno. Dobře jsi vybrala!

18 Livien Livien | Web | 6. června 2012 v 0:25 | Reagovat

[16]: To je pravda. Na tento úhel pohledu mě nenapadlo se podívat. Jména nám jsou dána od narození, ať s nimi souhlasíme či nikoli. Bylo by zajímavé zjistit, jaký vliv to má na náš následný výběr. :)

Jinak moc děkuji. Livien byla původně Livak, později jsem to trochu vymazlila, když někteří nevěděli, jaké pohlaví si pod tím představit. :D :D

19 ethnea ethnea | Web | 6. června 2012 v 17:19 | Reagovat

Hmm internetovou identitu jsem nikdy nemenila, asi proto, ze mi veci rychle prirostou k srdci a zmeny nemam rada.

Kdybych ale mohla zmenit svou skutecnou identitu, sla bych do toho.

20 pavel pavel | Web | 6. června 2012 v 23:39 | Reagovat

Já mám blog pod svým pravým jménem a je to asi výjimka.

21 Čerf Čerf | E-mail | Web | 9. června 2012 v 11:40 | Reagovat

Vzhledem k tomu, že jsem do blogového světa vstoupil už v celkem zralém věku, nikdy jsem neměl na svém blogu potřebu vystupovat jinak, než sám za sebe a pod svým jménem (byť v komentářích používám přezdívku). Myslím, že všichni čtenáři mají právo vědět, kdo jsem, protože je to trochu jiný klíč k tomu, co píšu, než kdybych byl někdo jiný. Ano, má to své kontroverzní stránky: Různí známí mě poznávají z jiného úhlu, než dřív, nikdy nevím, kdo z nich si o mně co přečetl a jak si to mohl vysvětlit. Víc se musí zvažovat osobnější texty, člověk jde prostě na trh s vlastní kůží. A když si na tebe někdo z komentujících zasedne a pěkně tě potrápí, nejde jen zvednout kotvu a popojet o kousek dál. Ale přesto si paradoxně myslím, že v důsledku je to svobodnější život, než vystupování pod cizí tváří.

To se mi to mluví, že! Kdoví, co bych dělal jako teenager :-).

22 Livien Livien | Web | 9. června 2012 v 20:52 | Reagovat

[19]: Myslím, že změna skutečné identity by byla veliká škoda. Každopádně také stále častěji zjišťuji, že mi věci přirůstají k srdéčku a změna je těžší a těžší. :)

[21]: Asi to opravdu bude jen moda naší generace. :D Myslím, že internet od tak nízkého věku je prostě peklo. :/ :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama