Červen 2012

Půlnoční I.

30. června 2012 v 11:11 | Livien |  Půlnoční
Ať jsem začala působit kdekoli, vyprávění maličké Ly byla vcelku oblíbená. Ly byla romantickou duší dnešní doby a věřila, že její iluze, sny, touhy a předsevzetí nemůže nikdy nikdo zkazit. Jenže zkazil.
Z mladé slečny plné ideálů se stal člověk, který najednou ne a ne najít správnou cestu…a vlastně jí hledá dodnes.
Jenže tak jako přišla její proměna, odcizily jsme se samy sobě navzájem tak, že bylo najednou velice těžké poskytovat její příběhy ostatním. Přesto se o to dnes opět trochu pokusím. Zda zdárně, to netuším.


Tak jako houby po dešti...

25. června 2012 v 22:27 | Livien |  Pár tahů
...množí se i bordel v mém pokoji. (A hlavě?)

Přísahala bych, že zcela samovolně!

Velikost: A4
Technika: kresba - tužka, pastelky

Christopher Paolini: Inheritance

23. června 2012 v 20:00 | Livien |  Recenze
Poslední díl Odkazu dračích jezdců jistě neunikl žádnému fantasy nadšenci a o to spíš nikomu, kdo na celé této sáze vyrůstal tak jako já. Mohlo by se proto zdát zcela nesmyslné psát článek na knihu, kterou velká část populace zná nebo jí četla. Jenže právě výše zmíněný důvod mi nedá a musím tak stejně učinit. Pojmu to dnes ovšem poněkud jinak.

Inheritance se stal pomyslnou tečkou za mým dětstvím. Dětstvím, které je sice pryč už nějaký ten pátek, ale existují drobnosti (jako právě v tomto případě) připomínající ty dny, kdy tomu tak ještě nebylo.

Studijní kresba - džíny

22. června 2012 v 17:00 | Livien |  Pár tahů
Člověk si nikdy nemá brát své nejlepší kalhoty, když jde do boje za svobodu a pravdu.
Henrik Ibsen

Zjistila jsem, že studijních kresbiček mám veskrze dost málo. Což bych asi měla začít pomalu měnit, abych aspoň jednou v životě nakreslila slušný portét, aniž by z toho vzniklo nějaké psychopatické individuum. Ano, čtete správně. Když jsem se snažila o svůj první portrét v životě, stál mi předlohou jakýsi sympatický starý dědeček. Stačila hodila a z dědečka se stal oslizlý úchyl. Do teď se na to raději snažím moc nedívat, když se prohrabuju malůvkama.
Druhý portrét byla jakási hrozně hezká a něžná herečka. Po pár hodinách práce jsem ztvárnila děvu s nenávistnou jiskrou v očích. Člověk by se skoro bál zůstat s ní o samotě v pokoji, aby ho nezavraždila.Tím ovšem má portrétová kariéra skončila.

Za hloupost se platí – poučme se z cestování!

21. června 2012 v 16:00 | Livien |  Žblepty na téma týdne
Plácla sebou o sedačku a na krásných 42 a půl minuty usnula, než jí asi ten nejširší průvodčí, jakého si svět umí představit (a jakého ještě uličky mezi sedačkami rychlíku propustí dál) probudil nemilosrdným zatřesením se slovy:
"Slečno, máte jízdenku?"
Zmateně zašátrala po kapsách a vytáhla na půl odrbaný papírek, který spolkl půlku poslední výplaty. Holt cestování přes republiku na přijímačky se vyplatí.
Když ona kontrola jízdního dokladu zdárně proběhla, konečně si všimla, že během jejího spánku a nemilosrdného poslintávání na bradu přibyli na sedačce proti ní dva noví pasažéři. Oba pánové asi ve stejném věku jako ona byli probuzeni stejně nemilosrdně. Vzájemně se na sebe usmáli a netrvalo dlouho, než se všichni tři ponořili do slastného poklimbávání znovu.


Velká literární soutěž NEW WEIRD!

20. června 2012 v 15:00 | Livien |  Projekty a soutěže

Během svých toulek po blogovém světě jsem objevila poměrně zajímavou soutěž. Slovo poměrně se ovšem mění v případě, že jste zapřisáhlí pisálci, kteří se soutěží rádi účastní a vyhlášení tématu je pro ně něco jako výzva, kterou se ve svém nejlepším vědomí a svědomí pokouší zdolat.

Je tohle už závislost?

19. června 2012 v 15:05 | Livien |  Jak plynou dny
Čím výš se člověk dostane, tím snadněji něčemu propadne.
Pavel Kosorin

Žijeme v době, kdy si pod pojmem "závislost" můžeme představit neskutečné množství věcí - cigaretami počínaje, přes čokoládu a sladkosti pokračuje, internetem konče. Věřím, že každý z nás nějakou tu závislost má, ačkoli u některých se může projevovat silněji než u jiných.

Jak se zrodí myšlenky

19. června 2012 v 10:55 | Livien |  Pár tahů
Každá myšlenka je výjimkou z pravidla nemyslet!
Paul Valéry

Myšlení je krásná, neodhadnutelná, mnohdy nebezpečná věc. A přesto je to hlavní tahoun našich životů. Při kresbě této maličké abstrakce nebylo cílem "něco" nakreslit, vlastně jsem neměla v plánu dělat cokoli. Jen jsem přemýšlela. Ovšem stále častěji přemýšlím s tužkou v ruce a takhle to dopadá.


Krása v průběhu věků

17. června 2012 v 19:49 | Livien |  Žblepty na téma týdne
Žijeme v dnešním jednadvacátém století plném anorektických krásek, kostnatých křivek, husté hřívy s loknami a vystouplými lícními kostmi. Nejsou-li právě tyto atributy výrazné i u vás, nejspíše se další Miss World nestanete, ovšem nezoufejte! Existují stále modernější a vychytanější prográmky, které z vás (alespoň na počítači) onu vysněnou krásku vytvoří.

Sny jako balonky

13. června 2012 v 16:06 | Livien |  Pár tahů
Nejbláhovější sny dávaly lidem odjakživa největší sílu.
Jan Procházka

Velikost: A5
Technika: kresba - pastelky, černý fix

Jenže co dělat dál, když jsou všechny vaše sny splněné?
Nové se hledají sakra těžko...

Noční nebe - malůvka

11. června 2012 v 16:37 | Livien |  Pár tahů
Ironií zůstává, že mě k další infantilní malůvce inspirovala má malůvka poslední a to: Ze života hmyzu. Vlastně ani nevím, proč nenakreslím něco pořádného. V poslední době ovšem vyhledávám pohádky (ano, ano, vážně už jsem nějaký ten pátek plnoletá a za chvíli budu plnoletá i v Americe) a odráží se to ve všem, co dělám - v hudbě, v kresbě, ve filmech na spaní. No škoda mluvit.

Velkou roli na tom hraje i fakt, že pomaturitní stresy se přeměnily na stresy přijímačkové, takže na nějaká vážnější témata bude prostě nálada zase až déle. A do té doby...

Jak ten život pokračuje dál

9. června 2012 v 19:54 | Livien |  Jak plynou dny
Vcelku pravidelně jsem psala o událostech "maturitních", nyní bych asi měla poreferovat o událostech "pomaturitních". Řeknu to narovinu - maturita mě k pomyslné dospělosti stále nedostala a já začínám uvažovat, zda tím infantilním maniakem, co neskutečně rád experimentuje, zůstanu (až do smrti?)…ještě hodně hezky dlouho.

Mohlo by se zdát, že když máte po maturitě, jde jen o leháro a válení. No a vlastně o něj opravdu jde a já vcelku šílím. :D Nějak asi v životě potřebuju ten řád - teď musíš vstát a udělat tohle, protože jinak spadám do takového extrému a nedělám nic.

Brala jsem skoro jako vysvobození včerejší výlet do Prahy na přijímačky, protože ano - to byl další krok na mém pomyslném pomaturitním seznamu.

Náměstek Normál

7. června 2012 v 15:00 | Livien |  Žblepty na téma týdne
Asi byste si měli dvakráte rozmyslet, kdy a za jakých okolností budete dětem vyprávět pohádky na dobrou noc.

Úplně normální začátek normálního dne

6. června 2012 v 15:46 | Livien |  Žblepty na téma týdne
Byl to takový normální začátek úplně normálního dne v životě zcela normální holky.

Ze života hmyzu

5. června 2012 v 13:14 | Livien |  Pár tahů
Mám lehce infantilní náladu. Přišla hned poté, kdy jsem se pokoušela nakreslit svůj první portrét v životě. Jelikož však dopadl naprosto šíleně, potřebovala jsem si trošku zlepšit náladu jednou ze svých dalších malůvek. Inspirovala jsem se obrázkem na internetu. Přidala bych jeho zdroj, jenže v půlce práce se mi přestal líbit a začala jsem to dělat víc po svém a jednoduše ho vypla. No kdoví, kdepak mu je konec.

Dost už povídání a obrázek je tu. Přimhuřte oči, nejde o veledílo, ale jen o malůvku. :)

Změna identity na internetu je tak snadná

3. června 2012 v 15:15 | Livien |  Internet
Kdo alespoň jedinkrát v životě nezatoužil být někdo jiný. Začít žít úplně od začátku, jinde, jinak…

V našem reálném světě není nic takového možné. Můžete odjet, změnit okruh přátel, najít si novou práci, ale stále jste to vy. Máte stejné vzpomínky a zážitky, které (leč je můžete chtít zapomenout) vás dělají člověkem, jakým jste dnes. Proto se od nich nedá utéct.

To co ovšem neumožňuje náš svět reálný, umožňuje svět jiný - na internetu.