Píšete si deník?

27. května 2012 v 20:19 | Livien |  Život

Karel Hynek Mácha, Jiří Kolář, Franz Kafka, Cesare Pavese, Anna Franková a mnozí další. Osobnosti, jejichž deníky se zapsaly do dějin.

Bylo mi asi sedm let, když jsem od mamky dostala hezčí sešit se slovy, že by z něj možná byl dobrý deník. A myslím, že právě tím to všechno začalo. Malá blonďatá slečna se zašila v pokojíčku a snažila se o první těžce zkonstruované věty popisující její dny, radosti a příkoří. Nevydrželo mi to dlouho.

Mnozí z nás mají silně zakořeněno, že "deníček" si píší pouze pubertální slečny, které si tak vylévají své srdéčko z nešťastných lásek. Z velké části to tak nejspíš i bude, protože jako by celý zbytek světa na přežitky typu "deník" ani neměl čas. A přece…

Psychologové polemizují o blahodárném vlivu deníků, literární kritici plesají nad hodnotou nalezených zápisků slavných osobností a důchodci potlačují slzy u svých starých vzpomínek.


Hodnota deníků je podle mě mnohem větší, než si spousta lidí uvědomuje. V dnešním jednadvacátém století plném chaosu se některé pocity reflektují dost nesnadno a často je v sobě necháváme dusit. Ne nadarmo se říká, že deník uleví vaší duši. Přenesením myšlenek a pocitů na papír totiž v hlavě uvolníte vcelku značné místo. (A takové hromádce komplexů a problémů jako jsem já, opravdu můžete věřit.) Je až s podivem kolik napětí a stresu se zredukuje napsáním pouhých pár vět.

Při svém "velkém deníkovém pátrání" jsem narazila na pána, který uvažoval nad tím, že nám sociální sítě na internetu jistým způsobem psaní deníku nahrazují. Došel k názoru, že tento způsob je velmi rychlý a s okamžitou reakcí, ovšem nikdy už nám tak pracně napsané vzpomínky a úvahy nezůstanou. Skončí v prachu omezené internetové historie a věřte nebo ne, jednou vás možná bude mrzet, že se nemůžete do svých starých úvah ponořit.

Všichni dobře víme, že paměť je vrtkavá dáma, o jejíž přízeň dříve či později přijdeme. Vzpomínky se pokryjí prachem a první lásky zahalí zapomnění.

Jedné důležité věci si ovšem daný pán nevšiml. Lidé nevyužívají k osobním "zpovědím" jen sociální sítě. Kdysi dávno jistá moudrá osoba řekla, že každý, kdo si píše deník, v jádru touží potom, aby byl přečten. Je to evidentní, když se zadíváte na blogové deníčky. (A velká část blogerů opravdu svou stránku jako zpovědnici využívá.) Nevím, proč si až zvráceným způsobem myslím, že to není správné. Lidé na internetu otevírají svou duši, svá nejtajnější přání, která by měla být jen jejich. Jako by dnešní svět plný kontaktů a společnosti stále více od lidí samotných oddaloval.

Znáte to všichni. Spousta těchto deníků je jen nudným výčtem událostí, pocitů a nespravedlností světa, které se danému pisateli přihodily. Materiál, který by měl brázdit stránky sešitů, nikoli internetových stránek. Nebo je to jen můj názor?

Lidé mohou začínat psát jakkoli, a kdoví, kam je takový deník jednou zanese.

Pravidelné psaní deníku je ovšem velmi doporučováno také jako každodenní cvičení vaší slovní zásoby a psaného projevu. Mnohé obory zabývající se literaturou či tvůrčím psaním jej proto velmi doporučují.

Takže shrneme-li to - deník má psychohygienické účinky, zbydou vám vzpomínky, trénujete psaní, a přesto…


Jaký je váš názor na veřejné deníčky na internetu?
Baví vás je číst?
A píšete si deník sami?
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 porcellinas porcellinas | Web | 27. května 2012 v 20:31 | Reagovat

veřejnej deníček na netu je dobrej do tej doby než na něj přijde někdo kdo by ho neměl číst..:Djá sama ho mám,ale  neví o něm vůbec nikdo známej a jestli ho náhodou někdy čet a stejně neví,protože sem tam nejvíc inkognito:D

2 krysiik krysiik | Web | 27. května 2012 v 20:34 | Reagovat

Sama to tak dělám a přijde mi to v pohodě, protože pokud nespadne blog.cz, tak si své zápisky budu moct kdykoliv přečíst. A přijde mi to rychlejší psát na klávesnici než rukou. I když vím, že o pár věcí přicházím.
To je individuální. Záleží na stylu psaní dané osoby a samozřejmě na obsahu. On je docela rozdíl v tom, jestli si to píše nějaká holka o tom, kolik si koupila mejkapu nebo třeba trochu vyspělejší slečna o svých opravdových pocitech.
Píšu. Na blog. A někdy i do mobilu, když není internet nikde poblíž.

3 Robka Robka | Web | 27. května 2012 v 20:38 | Reagovat

Kdysi jsem si psala deník plný právě takových výlevů pubertální holky a plný zážitků (dokonce jsem se tam snažila i básnit). Jenže pak ho našli rodiče, přečetli si ho a bylo zle. Zničila jsem ho a teď toho celkem lituji, protože bych si ráda přečetla, jak jsem na svět nahlížela někdy v patnácti.
Dneska už deníky asi nejsou v módě, lidi spíš využívají facebook nebo blog. Souhlasím s tím, že některé osobní věci by se neměly ventilovat veřejně, je to docela citlivé. Čistě deníkové zápisky na internetu nečtu, protože když toho člověka neznám, tak to pro mě nemá žádnou hodnotu.Taky hodně záleží na tom, jak jsou napsány. A sama momentálně nemám žádný deník. Ale znala jsem jednu starou paní, která si psala deník celý život a to mě tehdy fascinovalo. Z takových zápisků už by se dala udělat kniha.

4 briannag briannag | Web | 27. května 2012 v 20:39 | Reagovat

Já jsem si deník začala psát v deseti letech a s přestávkami ho píšu do dnes. Už to bude jedenáct sešitů. Terapeutičnost rozhodně potvrzuji, kdykoliv jsem měla nějaký problém co mi nešel z hlavy, stačí ho tam napsat a je klid. Když jsou internetové deníky vtipně podané čtu je ráda, ale stejně jako autorka si myslím že deník má být papírový a ne internetový.

5 T. T. | Web | 27. května 2012 v 20:41 | Reagovat

Vzhledem k tomu, že sama takový internetpvý deníček mám, tak si myslím, že je hodně nápomocný. A vůbec mi nevadí, že o něm moji blízcí ví, spíš naopak. Vylívám si srdíčko, ulevuju si, ale taky získám nějaké reakce od ostatních, které mi můžou pomct si něco uvědomit.
Upřímně mě ale nebaví číst takové blogové deníčky, kam si píšou pisatelky (vetšinou) že..."dnes se nic zajímavého nestalo...bla bla bla...už nevím co psát...blá blá blá", protože když se nestalo nic, co by stálo za zápis, tak to nepíšu. Mně by něco takového nenapadlo

6 Alisa Alisa | Web | 27. května 2012 v 20:47 | Reagovat

Ja si píšem denník aj internetový aj klasický . Raz sa ma kamarát spýtal, načo vlastne "toto všetko" . Jasné, internový je vyslovene niečo ako "prečítaj si to", predsa len, anonymný blog už dávno nemám, lezie mi tam zopár blízkych, ale aj tak si nemôžem poprieť istú dávnu úprimnosti . Prečo si potom píšem aj denník kalsický ? Už sa ma to pýtal najlepší kamarát, ktorému fakt nejde do hlavy, ako môžem tak že by the way, medzi rečou napísať trojstranový článok o mojom orgazme . Lenže ja mám veci, ktoré nenapíšem ani na net ani nikomu nepoviem . A niekam ich napísať musím . Aby sa nestalo, že si to niekto prečíta, keď zomriem, už pár rokov to píšem do počítača, kde tie fakt osobné časti časom mažem . Ale myslím, že mi svojím spôsobom pomáha jedno aj druhé  Na nete sa vybúri moje ja túžiace po pozornosti, človek na "odventiluje" a má pocit, že ho niekto počúva a moje osobné poznámky slúžia k tomu, aby som sa nescvokla .

Takže, kto si myslí, že na net píšem všetko, je na omyle napriek tomu, že sa to tak javí . To, že nemám problém písať o sexe alebo o sebadeštruktívnych sklonoch, neznamená, že na blog vycapím všetko . Vycapím tam len to čo chcem aby ľudia čítali .

7 Nikolas Nikolas | Web | 27. května 2012 v 20:47 | Reagovat

První deníček jsem si psala ve dvanácti a vydrželo mi to až do patnácti. Tenkrát jsem si kupovala od Top Dívky, nebo Bravo Girl, vždycky to dávali k číslu na začátku roku :D Ten první mám ještě doma, ale dost jsem si v něm vymýšlela. Když mi pak bylo patnáct a dostala jsem počítač, začala jsem to psát do Wordu, pod heslem. To se mi bohužel smazalo, takže to nemám a mrzí mě to, tam už aspoň byly věci! :)
Pak jsem ale na blog začala psát povídku na pokračování, která byla vlastně o mně. A tu mám pořád schovanou. Hrozně ráda se k tomu vracím, i když je to naprosto otřesná forma a samý chyby. :)
Na blog bych ale úplně deníček psát nechtěla, i když to z části taky dělám.

8 Alisa Alisa | Web | 27. května 2012 v 20:48 | Reagovat

Och, a inak dobrý článok . Vážne .

9 Guizmo Guizmo | 27. května 2012 v 20:53 | Reagovat

Vždy si poctivě píšu deník jeden den. Pak po dvou letech jej najdu a dopíšu další... a pro jistotu jej zase vyhodím -_-

10 Sasanka Sasanka | Web | 27. května 2012 v 20:54 | Reagovat

Vždycky jsem si myslela, že psát si deníček je fakt hustý. Myslela jsem si to ve svých deseti, myslím si to i teď po osmi letech. Ale nikdy jsem u toho nevydržela dýl než pár dní. Možná to bude tím, že můj život není nijak zajímavý a opravdu se mi nechtělo psát: "Dnes byl k obědu karbanátek. Nemám ráda karbanátky. Ale ty brambory ušly." Na blog občas hodím nějaký článek, který shrnuje co se stalo za poslední dobu, ale ty nejosobnější věci vypisuju oklikou v básničkách a písničkách. Když se k tomu po delší době vrátím, funguje to stejně jako skutečný deník, s jedním malým rozdílem - jenom já chápu, jak jsem se tenkrát cítila a co jsem si myslela.

11 Siwa Siwa | Web | 27. května 2012 v 20:55 | Reagovat

Veřejné deníčky málokdy čtu. Pokud můj oblíbený bloger přidá článek o tom, kde zrovna byl, co se mu stalo, postěžuje si, nebo naopak jásá, přečtu si to, ale abych byla denodenně zvědavá na to, že někdo ráno vstal, šel do školy, tam usnul, pak šel domů a strávil celé odpoledne psaním toho článku, to ne.
Dřív jsem něco takového prováděla taky, tím si asi projde většina blogerů, ale ani tehdy jsem nepsala každý den, jen když se stalo něco zajímavého (pro mě). Pokud to lidi píší, i když to má celkem dvěnezajímavé věty, připadá mi to spíš jako důkaz, že si myslí, že jsou středem vesmíru a každého zajímá, co se jim stalo, i když se nic nestalo. (To jsou dneska věty... :D) Je ale pravda, že pokud by to lidi nečetli, asi by to dlouho nepsali. Jenže lidi jsou někdy až nechutně zvědavá stvoření a lačně poslouchají/čtou jakékoliv tajemství, jakoukoliv soukromou věc někoho jiného. Tak to už je.

Jinak, nepíši si sešitkový deník. Kdysi jsem si ho psala a kupodivu mi to vydrželo dlouho. Teď to ráda čtu, ale nemůžu se znovu dokopat začít další sešit. Starostí je čím dál méně (ony zase přijdou), svěřovat se mohu rodině, výhoda. Ale ohledně zlepšování slovní zásoby atd. atd. by se mi to hodilo. Jenže máloco mi vydrží. To je ten problém.

Rozhodně je to dobré zamyšlení a mě to donutilo se zamyslet nad tím, jestli bych si přece jen neměla zkusit znouvu zapisovat, když už ne co se přes den dělo, tak nápady, teorie a zaslechnuté zajímavosti, které by mi mohly někdy pomoci v psaní. :)

12 Niviat Niviat | Web | 27. května 2012 v 20:56 | Reagovat

Do internetového deníčku bych nešla, ale deník jako takový si píšu od patnácti s nepravidelnými příspěvky. Někdy je skvělé se vypsat a ulevit tak svojí přeplněné hlavě. :-)

13 metztli metztli | 27. května 2012 v 21:03 | Reagovat

internetový deníček vedu, ale je cenzurovaný :) ten papírový si píšu asi od 16, čili 6 let a jest pravdou, že to pomůže. Jsou věci, se kterými bych se jinému nesvěřila, ale potřebuju je ze sebe dostat. Takže deník je fajn věc :)

14 Eloush Prdloush I. Eloush Prdloush I. | E-mail | Web | 27. května 2012 v 21:10 | Reagovat

Mám spoustu deníků a jsem za ně ráda. Bavilo mě číst staré máminy nebo babiččiny zápisky, ale internetové deníčky mě většinou nebaví. Čtu třeba Citovou prostitutku, ale většina pubertálních deníků nemá hlavu ani patu. Chápu všechny ty puberťácké zápisky, ale číst mě to nebaví. I když moje mamka má stejné zápisky, v té době to chodilo trochu jinak a čte se to lépe. Je to zajímavější.

15 L'Artiste L'Artiste | Web | 27. května 2012 v 21:11 | Reagovat

Já si deník píšu občas už od svých 7 let. Občas staré deníky vytáhnu a dívám se do nich. :)
Nevím jestli je přímo špatně, když si lidé píší deník na internetu, pokud to někoho baví číst a pokud to pisateli nevadí, tak bych v tom neviděla problém. Deníkové zápisy ostatních příliš nečtu, protože je málo takových, které mě skutečně zaujmou.

16 Reina-sun Reina-sun | Web | 27. května 2012 v 21:29 | Reagovat

Na mém autorském blogu je i rubrika, která má být něco jako deníček. Ale spíš tam zaznamenávám, kde jsem byla  a názory na to. A nerada je čtu. Přijde mi, jako bych strkala nos do cizích věcí...
Na klasický deník mám starý sešitek se zažloutlými stránkami (líbí se mi to.) Své nepravidelné a krátké zápisky doplňuji rychlo čmáranicemi a je to fajn, číst si, co se stalo minulé léto... Psychologové mají asi pravdu...

17 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 28. května 2012 v 11:06 | Reagovat

Internetový deníčky mi nevadí, když ten autor nepíše bláboli o tom jak byl s kamarádkama na lavičce a jak tam byl jejich idol a podobný nesmysli. Když je to něco rozumnýho, nebo mě to nějak zaujme, rád si to přečtu
Sám mám něco jako deník na blogu, ale mámi normální deník, píšu do něj pravidelně a baví mě to. Myslím, že mě to nikdy neomrzí..

18 Livien Livien | Web | 28. května 2012 v 13:04 | Reagovat

Moc děkuji za Vaše názory, mnohé z nich mě opravdu zaujaly a trošku mě donutily přehonotit svůj úhel pohledu. :)

19 Liščičí Liščičí | Web | 28. května 2012 v 14:15 | Reagovat

Mojí velkou hrůzou bylo, že si někdo může beztrestně přečíst, co si myslím. Jako malá jsem si deník psala, ale přestala jsem, když se mi rodina při jeho čtení pochichtávala (v případě sestry spíš pochrochtávala). S příchodem blogu jsem se nejdříve snažila vypouštět jen ty informace, které byly důležité, ale pak už mi to bylo a je jedno. Ale ani to mi nezabránilo v útěku. Poznáš, kdo jsem? :)

20 Martin Martin | Web | 28. května 2012 v 14:32 | Reagovat

Myslím si, že jsi pojala za ten správný konec. Zaměřím se na tu část "internetový deník". Já osobně na svých stránkách píšu jen své myšlenky, někdy pocity. Ale jen do určité míry. To co je opravdu jen mým snem nebo je to snad dokonce intimní, tak to by mělo zůstat jen u mě, nikoli jít ven, na veřejnost. Já si deník na "papír" nepíšu, píšu jen ten svůj "myšlenkový blog" Své zápisky si ukládám v počítači a časem si je plánuji nechat otisknout... Pěkný, přehledný a k zamyšlení zavádějící článek, paráda :)

21 Livien Livien | Web | 28. května 2012 v 15:13 | Reagovat

[19]: Jak bych nepoznala člověka, kterej mi vždy byl neskutečnou inspirací. :)

22 Vendy Vendy | Web | 28. května 2012 v 23:57 | Reagovat

Viděla jsem blogové deníky hodně otevřené i docela uzavřené, s minimem informací. Myslím, že je to každého věc, kolik ze svého soukromí vypustí na svět. Já bych asi všechno vypsat nemohla, aspoň ne na net. Proto slouží právě ony sešitky papírové, klasické...
Proti těmto deníkům nic nemám, některé i čtu - a z toho jsou některé psány hodně chytlavě, že se i dobře čtou. V každém případě představují blogera nebo blogerku, přibližují záhadnou postavu, která se skrývá za blogem. Takže myslím, že deníčky nejsou špatné. Ale každý by si  měl dobře promyslet, kolik ze svého soukromí vypustit takhle veřejně na net... O fotkách ani nemluvě.
Dobrý článek, Livien!

23 Vendy Vendy | 28. května 2012 v 23:59 | Reagovat

P.S. takže v odpověď na tvé otázky - nevadí mi, psavci by měli být občas opatrnější, ale pokud jdou do naprosté upřímnosti a otevření se světu vědomě, tak proč ne...
A ano, čtu je, ale nečtu každý deník, protože to prostě nestíhám...
Sama něco o sobě prozradím, ale ne všechno.
Ano, píšu si deník, ale ne pravidelně. :-)

24 Livien Livien | Web | 29. května 2012 v 16:57 | Reagovat

[22]: Moc si vážím Tvého názoru a díky. :) Musím rozhodně souhlasit, že pokud je to pisatel dobrý, dá se napsat čtivě úplně cokoli. :)
Sice zde mám také rubriku jakéhosi důležitého dění z mého života, ale o nějakém deníkovém zapisování se rozhodně hovořit nedá. :)

25 Luciebeth Lonely Samotářka Luciebeth Lonely Samotářka | Web | 29. května 2012 v 17:46 | Reagovat

Já si asi od března píši deník každý den a nějak jsem se na psaní deníku stala závislá. Každý den popíšu několik stránek a počád mě to baví. Hodně see mi uleví a když si své problémy po chvíli přečtu, dojde mi, že třeba nejsou až tak hrozné.

Myslím, že deník by měl být papírový. Internetové deníčky mi přijdou neosobní, málokdo je schopný veřejně vyvěsit, že spolužačka je kráva a co zase udělala apod. Jistě, i papírový deník lze přečíst, ale na internet se zmíněná spolužačka dostane daleko snáze než do vašeho pokoje aby si přečetla váš deník.

PS: Moc se mi líbí, jak jsi ten článek pojala.
PPS: Ještě bych k těm slavným deníkům přidala Paměti Sádnora Máraie (Sádnor márai - Deníky, svazek I. a II.), je to opravdu úžasná četba.

26 Livien Livien | Web | 29. května 2012 v 18:33 | Reagovat

[25]: Tak to máš můj veliký obdiv. Já si ho sice také píši, ale je to s velkými přestávkami, takže maximálně párkrát do měsíce. :)
Jinak rozhodně moc děkuji za komentář i názor. Jsem ráda, když mé články někdy někoho zaujmou a ještě raději jsem za názor každého, kdo je ochotný jej poskytnout. :)

27 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 29. května 2012 v 19:15 | Reagovat

Já píšu spíš dvouměsíčník. zato to pořádně shrnu a každý zápis je na minimálně pět stránek. :) A ty internetové čtu ráda, je to prostě nahlédnutí někomu do deníku. Sama je však už tolik nepíšu, protože ne všechno můžu na svůj blog bezmyšlenkovitě v pohodě napsat. Po čase člověku dojde, že píše pro druhé, nejen pro sebe, ale i pro ně. A můžou se objevit lidi, u nichž si nepřejeme, aby si četla de facto v našem srdci. :)

28 Livien Livien | Web | 29. května 2012 v 20:21 | Reagovat

[27]: Ano, tohle myslím hodně lidí opomíjí - píšeme i pro jiné (nebo hlavně pro jiné). To už samozřejmě záleží blog od blogu. :)

29 Kejtý Kejtý | Web | 31. května 2012 v 14:28 | Reagovat

Deníky jsou dobrá věc. Já si jeden píšu, ale ne ve světě internetu, protože to se mi zdá nebezpečné a nezodpovědné.

30 Michalinda Michalinda | E-mail | Web | 2. července 2012 v 16:56 | Reagovat

Deník! :) Já to mám ráda... Abych pravdu řekla, vedu si celkem poctivě deník od roku 2005. Nečtu je zpětně, jen si vpisuji co prožívám od těch nejobyčejnějších věcí až po ty pikantní a smutné a zajímavé. Deníky si vedu na papír do sešitů tomu určených a doplňuji je fotkami. Je to parádní, když je pak náhodou otevřu a prolítnu očima, jak jsem se časem změnila. Občas píšu něco na svůj blog, ale to není to všechno jako to, co je ukryto v těch papírových. Myslím, že je to dobrá věc. Já si totiž strašně ráda uchovávám vzpomínky a díky tomu vím pak všechno, co jsem prožila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama