William Styron: Viditelná temnota (Memoáry šílenství)

14. dubna 2012 v 0:17 | Livien |  Recenze
Profesor literárního semináře se na mě zamyšleně podíval přes obroučky a doporučil mi právě tuhle knížku. Proč? Netuším. Přelouskala jsem těch pouhých 70 stránek několikrát a důvod mi uniká. Samozřejmě jde o zajímavý kousek, hlavně co se Styronova života týče, ale…ale.
Pokud mi tím mělo být něco sděleno, zůstává moje hlava smutně zabedněná.

Rok prvního vydání: 1993
Počet stran: 70
Nakladatelství: Svoboda - Libertas

William Styron byl významný americký spisovatel, který se do povědomí lidí zapsal zejména románem Sophiina volba. Přesto byl oceněn Pulitzerovou cenou již v roce 1968 za knihu Doznání Nata Turneta, kterou jsem ještě osobně neměla možnost zhodnotit.
Za celý život napsal William Styron pouze čtyři velké romány, které však již nikdy nezůstanou zapomenuty, protože se staly velmi významnými počiny literárního světa.

Citace: "The good writing of any age has always been the product of someone's neurosis."
William Styron


Viditelná temnota je malé osobní svědectví Williama Styrona a zároveň jedna z jeho posledních prací, ve které popisuje své těžké deprese z období šedesátých let. Jak samotná anotace na přebalu knihy praví: "umožňuje nám autor nahlédnout bezprostředně do svého nitra i utrpení lidí postižených depresí, které okolí často nechápe".

Přesto bych to nebrala tak zhurta. Osobně jsem ke knížce přistupovala jako nevzdělanec. Člověk, který opravdovým depresivním stavem nikdy neprošel, a tudíž toužil pochopit a porozumět. (Vždyť o tolik je v dnešní době právě deprese rozšířenější, tolik lidí kolem nás jí trpí.) Nemůžu říct, že by mě v tomto ohledu kniha vyloženě zklamala. Jak sám Styron praví, tyto stavy je velmi těžké postihnout a kdo nezažije, nepochopí. Snažil se nastínit, snažil se ukázat, ale moje představa zůstává stálé jen matná.

Dovídáme se, kdy si samotný autor poprvé začal svou nemoc uvědomovat, kdy si připustil, že se o nemoc opravdu jedná, a jakým negativním způsobem mu zasahovala do života. Jeho léčba však nebyla úspěšná a dospěl do stavu, kdy jediným slovem v jeho hlavě byla sebevražda.

Čím ovšem byla kniha pro mě mnohem cennější? Na těch několika málo stránkách docházíme k výčtu jmen spisovatelů, výtvarníků, básníků, hudebníků a dalších velice známých osobností, kteří touto nemocí také trpěli nebo jí podlehli. Jak málo si to mnohdy uvědomujeme a přitom jména jako Albert Camus, Romain Gary, Vincent van Gogh, Virginia Woolfova, Sylvia Plathová, Jack London nebo Ernest Hemingway jsou až nesmazatelně známá.

Může se to tak zdát velmi (teď si nejsem jistá, jestli je toto slovo zcela vhodné použít, ale budiž) depresivní, přesto celé dílko končí optimisticky a s nadějí. Jak deprese přijde, tak odezní a každou její návštěvu už člověka vítá silnější a s vědomostí, že i ona jednou skončí.

Krátký úryvek pro představu:
Deprese je porucha duševního ústrojí, tak záhadně bolestivá a nepostižitelná ve způsobu, jakým se projevuje vlastnímu subjektu - tedy intelektu, který je prostředníkem-, že se blíží hranici, kde končí veškerá možnost popisu. Proto také zůstává téměř mimo dosah chápání těch, kteří ji neprodělali v oné drastické podobě, ačkoli obecně známá skleslost >>blues<

Logicky předpokládáme, že nejprve se nám uleví a pak se uzdravíme. Laický pacient, který trpí těžkou depresí, nahlédnutím do nejrůznějších běžně dostupných knih ke svému zděšení zjistí, že je v nich mnoho teoretických úvah o chorobě a sledování jejích příznaků a velmi málo ověřených možností rychlého vysvobození. Pacienti, kteří tvrdí, že se z deprese dostali snadno, dělají ukvapení a velmi pravděpodobně falešné závěry.
STYRON, William. Viditelná temnota: (memoáry šílenství). Vyd. 2., knižní 1. Praha: Svoboda-Libertas, 1993, s. 10-12. ISBN 80-205-0000-0.

(Kniha zařazena do Knihotéky)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Amelie Amelie | Web | 14. dubna 2012 v 10:11 | Reagovat

To vypadá zajímavě. Deprese, autismus a jiné psychiatrické diagnozy mě přitahují.Díky za tip.

2 Livien Livien | Web | 14. dubna 2012 v 10:36 | Reagovat

[1]: To jsme na tom stejně, proto jsem se snažila vybírat obory pokud možno právě s tímto zaměřením. No snad budu mít štěstí. :D Každopádně přesto mi v tomto ohledu nedala knížka to, co jsem očekávala. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama