Útržky z deníku blázna

23. dubna 2012 v 13:49 | Livien |  Jednorázovky
Dnešní den patří mezi vzpomínkové. S radostí můžu poznamenat, že i přes mou dlouhodobou neaktivitu bylo mé členství v AK více než po roce obnoveno. Velmi si toho vážím a udělalo mi to opravdu radost. Tudíž jsem se rozhodla vložit i jednu vzpomínkovou "povídku". Jednak proto, že jí mám ráda a jsou to přesně na den dva roky, co jsem jí napsala a také proto, že její původní bydliště je smazané.
Tu je:

Útržky z deníku blázna
Pondělí 2010
Zas ten otravnej budík.

A budík zvoní.
Budík tak jako každé ráno zvoní a já tak jako každé ráno vstanu nejméně o hodinu dýl, než zvonil budík. Tak mě napadá, proč ho vlastně ještě nastavuju, když pak stejně nevstanu.
Za nic nemůžu zjistit (nooo ještě jsem po tom ani nijak zásadně nepátrala), kdo ten budík vlastně vymyslel a tudíž svůj hněv na něj nemůžu motivovat tím správným směrem. Je to deprimující, pokud má hněv stále jen ten všeobecně abstraktní nádech. Hodně deprimující.

A na palci už mám zase díru. Pak že neexistujou ponožkožrouti. Se svojí ponožkožroutí teorií jednou dobudu svět.

Úterý 2010
Ty pečeš, on peče, vy pečete, tedy i já budu péct.

Dneska je to naprosto senzační den! Cítím neodolatelnou touhu něco upéct a vzít kuchyni a všechnu její výzbroj na milost. Ano! I po všech těch pohromách jí, myslím, dám ještě jednu šanci.
Oooo jakou jen to udělá rodince radost, až přijdou domů z práce a po celém domě se bude linou vůně čerstvě upečeného. Ale chce to něco jednoduššího. Pro začátek. Také to chce náležitě promyslet. Takové pečení. To se nesmí unáhlit a uspěchat!
Už je to dýlejc, co jsem si nemohla nevšimnout malé oranžové krabičky v naší komoře s nápisem BUCHTY. Myslím, že to bude to pravé.
Krabice jako taková obsahovala pouze na dva sáčky - práškového těsta a kvasnic. Myslím, že rozmíchat to ve vodě a uhňácat těsto už nebude problém.
Tedy s chutí do toho a půl je hotovo. No neříká se to tak?

A těstíčko kyne a kyne, pěkně zabalené do utěrky. Znáte ten úžasný a naplňující pocit po dobře vykonané práci?

Jen trošku nechápu malý detail. Už je to přes hodinu a to těsto se ani nehnulo, lemra líná. Zkusím to dát přímo na topení, pač jinak to nevidim.

Já to faakt nechápu. Už jsou to skoro dvě hodiny. Jdu uklidit pracovní plochu a vůbec mi to nejde do hlavy, než mě do očí praští poslední pytlíček v krabičce - KVASNICE. No do hajz*.

Zkroušeně a zcela bez nálady všechno uklidím a nakvašeně dloubnu prstem do pěkného kilečka těsta na vyhození. Co s tím? Safra, safra. Musím zcela pečlivě odklidit místo činu, aby nikdo nic nepoznal.
Pomalu se vydávám na záchod a celou kilovou hroudu blíže neidentifikovatelného tvaru (poté, co jsem si na ní vylila svou zlost) plácnu do záchoda.
Žbluňk! A máš to zadarmo. Zlověstně se zasměju a sáhnu na splachovadlo.

A voda se točí a točí a ….sakra! Ta voda se ale točí úplně jiným směrem, než by měla! No taak, no taak, těstíčko, dej si říct, zalez pěkně dolů!

Po vydatné záchodové spršce čapnu štětku a násilím tlačím hroudu dovnitř.
Jooo tak ty si nedáš říct jo? Když to tedy nejde po dobrym, tak to půjde po zlym!
Znovu to splachovadlo.

Bože neee. Zahrabte mě někdo.

Středa 2010
Když se daří, tak se daří.

Vcelku zdárně se rychlé rotě podařilo oducpat záchod. Nojo. Jeden z těch týpků tu dokonce zapoměl zapalovač. Je úžasnej a mění při hoření barvy. Dokonalý. Kde ho asi sehnal?
Nepustím ho pomalu z ruky a furt fascinovaně čučím do toho malého plamínku. Fíííí sem, fííí tam. Jak na koncertě. Musím zase jednou někam vyrazit.

Blaf…

Hmmm stejně se mi ta záclona vůbec nelíbila.

Čtvrtek 2010
Kdo jde s davem?

Bylo mi řečeno, že prý nejsem zcela normální. A já jsem absolutně nejvíc nejnormálnější normál na světě. Pfe. No naprosto mě to vykolejilo. Dokonce mě to URAZILO. Zranilo to moje city, srazilo pýchu, pochroumalo ego.
Ale nač se tím zabývat? Řekl mi to jenom jakýsi nenormál v kostěných brýlích, co vypadá jak slimák s ponožkou na hlavě.
Půjdu si dát na chleba zmrzlinu, ať se trošku uklidním a spravím si den.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

A koloběžka je stejně nejlepší...

Přesně!

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 23. dubna 2012 v 16:22 | Reagovat

Nojo, někdy nám všechno jako naschvál jde jinými cestami než si přejeme. :D

2 Livien Livien | Web | 23. dubna 2012 v 17:49 | Reagovat

[1]: I myšlenkové pochody. :D

3 Sušenka Sušenka | E-mail | Web | 23. dubna 2012 v 17:58 | Reagovat

Cože zmrzlinu na chleba? o.O :DD
To je boží... :) "Žbluňk" "Blaff" :DDD
Řekla bych, že někdo se v tom asi vidí... :D možná já... :D
Kdysi jsem si hrála se sirkami v obyváku... samozřejmě mk jedna hořící spadla... letěla ve směru kde jsou záclony... ovšem měla jsem to štěstí, že tam zrovna nebyly :DD

4 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 23. dubna 2012 v 18:36 | Reagovat

Jo lidi mění ostatní, mění je zážitky. Občas je život zlý, ale i tak bychom se asi neměli stávat nějakými zahořklými osobami. It's up to us, I think. I hope.
Pěkná povídka, jestli to je teda povídka. A vtipné nářečí nebo co to je:D

5 Raven Izaya-san Raven Izaya-san | Web | 23. dubna 2012 v 20:16 | Reagovat

Já už jsem zvyklá odepisovat jak na svůj blog, tak to zaslat autorovi komentáře :-D Každopádně stejnak poslední dobou mám spíš chuť na temné fotky ... ;-

6 pavel pavel | Web | 23. dubna 2012 v 21:37 | Reagovat

Občas opravdu zkouším nezvyklé kombinace jídel a tak ani nevidím na té zmrzlině na chlebě ani nic tolik neobvyklého. :D

7 Sever-rat Sever-rat | E-mail | Web | 23. dubna 2012 v 21:52 | Reagovat

Většinou, když čtu nějaký deník na jiném blogu, jen zobrazuje nudný děj celého dne..ale tohle zní opravdu zajímavě, pěkně si to podala..:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama