Podzimní melancholie aneb kde ty krásné barvy jsou

9. října 2010 v 18:56 | Livien |  Žblepty na téma týdne
Známe to všichni - budík nezazvoní, oči se ne a ne otevřít, všude je tma. Něco tady nesedí. Rozlepíte jedno oko a zamžouráte na malé číslice na displeji vašeho extra moderního a z obchodu nedávno doneseného budíku. Sakra!
Jak jen to jindy trvá, vystřelíte z postele rychlostí blesku, naházíte na sebe oblečení, vyčistíte zuby, vlasy trčící do všech stran zcela bezvýznamně ulíznete hřebenem, vyběhnete brankou k silnici, kde se do vás opře chladný a nelítostný vítr. Auto projíždějící okolo shodou okolností najede do jediné kaluže na ulici a zcela nemístně vás ohodí.
Je tu další ráno pochmurného podzimního dne.

Tak jako každý den dojíždím do školy vlakem plným bacilonosičů kýchajících do všech stran. Kapénková infekce něco říká opravdu jen několika málo výjimkám a velká otvírající se ústa nejsou téměř nikdy zakrývaná kapesníkem. Člověk se může jen pousmát při vzpomínce na starou učitelku na základní škole, vštěpující všem zásadu, že bez kapesníku nemáme ve škole co dělat, posmrkávající nos je nechutný a lidé kolem vás by opravdu velice rádi zůstali ještě nějakou dobu zdraví. Pokud se má drahá paní učitelka právě teď dívá do tohoto vagonu, nejspíše se musí v hrobě převracet, protože těch několik cestujících vymoženost zvanou kapesník opravdu nezdá. (Aaa páni! K čemu by vlastně takový kapesník byl, když pán naproti mně docela stejně úspěšně použil i rukáv u kabátu.)

Zcela bezostyšně vytáhnu balíček papírových kapesníků a pánovi naproti mně je nabídnu.
"Aaa to není vůbec třeba mladá pani," zahuhlá pán, hlasitě vtáhne hlen a polkne.
"No, jistě," odpovídám trochu vyvedená z míry a vděčím času za mou konečnou zastávku.
Vítr se opře do hromady papírů v mé ruce a pohraje si s nimi stejně jako s napadaným listím na nádraží. Rychle se snažím posbírat, co se dá, leč marně. Podzimní strýček je dnes  evidentně ve vítečné náladě a nebudu to já, kdo z toho vyjde bez úhony.

Zcela zdeptaně usedám na lavičku v lipové aleji, nabručená na celý svět, unavená a začínajíce kýchat. Otázka "proč" zůstává nezodpovězená a vidina mě samotné v plavkách na pláži s koktejlem v ruce relativně dost vzdálená. Na něčem zlém je vždy něco dobrého, ale argumenty typu - můžeme být rádi, vždyť loni touhle dobou už jsme měli deset centimetrů sněhu - mě jaksi neutěšují. I vzpomínka na loňskou slohovou práci formou líčení na téma krásy podzimu zůstává jaksi jen matným a nepochopitelným obrazem.

Sedím si tak, když koruny stromů prozáří chatrné sluneční paprsky, vítr zašumí v korunách a na můj blátem pocákaný klín spadne veliký červenozlatý list.
Dokázali byste se zlobit?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 teola teola | Web | 9. října 2010 v 19:12 | Reagovat

Ach, ano, jak já tohle důvěrně znám :-D Mám pocit, že v mém okolí je kapesník něco jako luxus :-D Já, která je mám pečlivě po ruce, je vždycky rozdám, ale běda když zapomenu a sama potřebuji! Nikdo nemá!

2 Livien Livien | 9. října 2010 v 21:16 | Reagovat

[1]: :D A já původně chtěla ten článek pojednat úplně jinak, ale tohle mě prostě zase jednou dostalo :D Zvlášť pohled na padesátiletého pána s nudlí u nosu byl mňamózní :D Ale tak i toto tak k podzimu patřívá :D

3 Teola Teola | Web | 10. října 2010 v 16:23 | Reagovat

[2]: Určitě! Tohle je pro podzim opravdu hodně typické, tak proč o tom nenapsat, že? :-D Naopak, je trochu nuda, když všichni píšou jen o barevném listí (jako...ehm...já), takže tento článek je vlastně  prudce originální :-D

4 Livien Livien | Web | 10. října 2010 v 20:09 | Reagovat

[3]: Náhodou je to hrozně zajímavé, jak je prostě ustálená představa o podzimu barevné listí, deprese, pochmurnost a melancholie. V podstatě v mnoha článcích se popisuje tohle a kdoví, nebýt toho zajímavého pána, napsala bych třeba taky něco takového :D
Mnohdy se inspirací stávají ty nejnečekanější věci :D A mě se tvůj článk líbil :P

5 teola teola | Web | 10. října 2010 v 20:31 | Reagovat

[4]: Souhlasím, kolikrát mě zaujme taková kravina :-D A teda děkuji za pochvalu :-D

6 Alexandra Gryffin- Fox, okřídlená lištička Alexandra Gryffin- Fox, okřídlená lištička | Web | 11. října 2010 v 17:24 | Reagovat

Já kapesníky poctivě zapomínám, ráno vždycky fofruju do školy, protože se mi nechce vstávat a pak loudím na ostatních, popřípadě jdu "vyloupit" bufet. :D

[4]: Proto se ani nevyplatí číst články týdne. :D Buď tam jsou okopírované obrázky nebo celý text. Popřípadě je na tři řádky popsáno, jak úžasně barevné je listí. :D Ne že bych to neschvalovala, podzim je padající listí a deprese, ale nemusí se o tom psát všude. V článcích týdne jde o to, jak se kdo s daným tématem popere. Když někdo nemá odvahu psát o něčem jiném než o listí, jeho problém. :)
Důležité je, aby se mu to líbilo a byl se svou prácí spokojený. A i "listové články" jsou udělat dobře. Třeba Fanthagira tam dala svoje úžasné fotografie a to tedy klobouk dolů. ;)
U tebe mám záruku kvality, i kdyby jsi psala o listí, vím, že se u toho pobavím, protože ty i cestu na záchod dokážeš popsat tak vtipně, že se tomu další týden směju jak utržená ze řetězu. :D

7 Livien Livien | 12. října 2010 v 7:34 | Reagovat

[6]: Každé řešení lepší, než utírat nos do rukávu :D (I když to je ještě jedno z lepších hrozných řešení, když se nad tím tak zamyslím.)

Jinak souhlasím. Články na Téma týdne čtu jen u dobře známých lidí. Občas zabloudím očima po něčem, co mě zaujme, ale to se stává zřídka.
Ale nic mi nevyvrátí tu pošahanou fascinovanost, že v každém druhém článku to listí je, stejně jako melancholie a deprese :D Proto jsem si to nemohla odpustit v tom nadpise.
Ale jinak mi moc lichotíš :D Já naopak vůbec nejsem vtipnej člověk, ale když už prostě na ten záchod jdu a do cesty se mi zničehonic postaví schod, člověka to dost vykolejí :D Nevýhoda stěhování se z bytu do baráčku. Tady číhaj schody snad na každym kroku, potvory. Ale jááá se nedá :D

8 Claire Claire | Web | 15. října 2010 v 22:41 | Reagovat

nejlepší článek na téma týdne.. jakože obvykle si kapesníky zapomenu doma, ale dostatek důstojnosti, abych nesmrkala do rukávu mi snad ještě zbylo :DD

9 Ewil Ewil | Web | 16. října 2010 v 12:53 | Reagovat

Skvělý článek. O těch kapesníkách mi ale něco povídej. Devadesát procent lidí si užije posmrkávání nebo otírání nosu do rukávu - dělají to přece všichni, ne? Bože, fuj. Za tohle bych urážela ruce.
Zbytek, čili těch deset procent jsou ti, kteří mají špetku vychování a decentně použijí kapesník, aby se ostatním nedělalo hned poránu nevolno. Vivat jim!
A podzim? Zbožňuju ho. Všechno získá jinou barvu a vůni, svět je baravnější. Doopravdy a ne metaforicky. :)

10 divci-krasa divci-krasa | Web | 17. října 2010 v 13:49 | Reagovat

Bezvadný článek.
Málokdy přečtu takhle dlouhý články celý, ale tenhle jsem fakt přečetla. Smekám před tebou, máš skvělý talent na psaní! :) A máš ve všem pravdu - lidi jsou prostě prasata !!

11 ztraty-anal-ezy ztraty-anal-ezy | 23. dubna 2012 v 14:23 | Reagovat

Ten obrazek neni od tebe že ne?

12 Livien Livien | Web | 23. dubna 2012 v 14:35 | Reagovat

[11]: Ano, ten obrázek je vskutku můj vlastní. Stejně jako všechny obrázky, na kterých mám své jméno. :D

13 Livien Livien | Web | 23. dubna 2012 v 14:35 | Reagovat

Dokonce ho mám ještě stále i ve foťáku. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama