Augsburský náboženský smír

2. října 2010 v 20:18 | Livien |  Jinam se nevešlo
Aneb trvalá nevraživost mezi katolíky a evangelíky

Vraťme se o pár století zpátky. Do doby neklidné a vrtkavé. Doby plné napětí, válek a nepřátelství. Do doby, která tvoří dějiny dnešní doby.
Byli bychom teď a tady, kdyby se koloběh času točil jinak?

16. století…
Římskokatolická církev, její blahobytný a nemravný život, pobuřovala lid v různých evropských zemích již v předchozích staletích.
Jen 15. století, období husitských válek, se vyznačovalo objevem nové a odvážné myšlenky na změnu. Doba však nebyla stále připravena na příchod něčeho takového a úspěch byl proto jen částečný. Přesto jsou tyto kroky v dějinách lidstva velmi důležité.

A čas plynul dál. Slovo poklidně se bohužel přirovnat nedá, ale plynul…


Ve druhém desetiletí 16. století se objevil německý řeholník a velký kritik církevních zlořádů Martin Luther. Ať úmyslně či nikoli navázal na odkaz mistra Jana Husa a docílil plného odtržení od římskokatolické církve. Došlo tak k vytvoření nové zcela samostatné církve nezávislé na papeži. Možná to začíná touto událostí, možná německou selskou válkou (v letech 1524 -1526) nebo postavením se vyšší společenské vrstvy na stranu Luthera po rozhodnutí Karla V. prosadit návrat všech obyvatel ke katolické víře. Vleklé války mezi protestanty a katolíky v německých oblastech měl ukončit mír uzavřený v Augsburku roku 1555.
Při této důležité události došlo ke zrovnoprávnění reformního protestantského vyznání s katolickým. Přesto mezi evangelíky (označení pro příznivce různých nekatolických vyznání) a katolíky nikdy nezavládla tolerance a smír. Na to byly tyto církve velmi odlišné. Či snad šlo
o pouhou lidskou pýchu?

Důvody nevraživosti…
Tak jako tomu bylo již mnohokrát v našich dějinách, krásnou myšlenku pokazili lidé.
Mohu se jen ptát, co bylo důvodem rozkolu v církvi. Ačkoli jsem člověk nevyznávající žádné náboženství, existují věci, které neumím pochopit.
Jistě. Mezi evangelíky a katolíky existovala spousta rozdílů. Ať už šlo o přijímání podobojí, různý význam kněžích při bohoslužbách nebo kazatelský jazyk. Ani význam Bible nebyl stejný. Ale jak je to možné? Neměla by snad být stejně silným základem pro oba druhy těchto církví?
Odpověď mě napadá jen jediná a ani ta není nikterak závratná- evangelíci plni očekávání chtěli nápravu církve podle svých ideálů a víry. Katolíci? Vždyť původně i oni začínali stejně, jenže moc a bohatství voní sladce. Z odpustků byly velké příjmy. Kostely i kněžské ornáty mohly být nádherně zdobené a zpověď jim dávala pocit jakési vyšší moci. Evangelíky dráždilo vše, co provozovali katolíci. Zpověď, která po odříkání několika modliteb smyje z lidí hříchy? Nebo vykoupení penězi pokryje jakýkoli lidský zločin? Evangelíci tvrdli, že zdobení kostelů je přebytek a zaměřili se na zbožný zpěv a kázání.

Země, kde žili přívrženci nekatolických vyznání i katolíci, trpěly. Obě tyto strany usilovaly o vítězství, mnohdy i za cenu prolité krve. Opět v tom nebyla víra, ale pouhá snaha získat převahu nad svým protivníkem. Opět v tom byli jen lidé.

Nechci v žádném případě tvrdit, že konání katolíků bylo naprosto špatné a ani neříkám, že všichni evangelíci byli dobří. Ale nevycházela snad víra zpočátku z jednoho a toho samého? A jak je možné, že po záštitou víry a Boha bylo prolito tolik krve nevinných lidí?


Použitá literatura:
  • Žlezný, I. Dějiny světa v souvislostech, Praha: 1999, ISBN 80-240 -0453-4
  • Hughes, J. Velká obrazová všeobecná encyklopedie, Praha: Václav Svojtka a kol. 1999, ISBN 80-7237-256-4
  • Hlavačka, M., Čornej, P. Dějepis pro gymnázia a střední školy 2, Praha: pedagogické nakladateství 2001, SPN 80-7235-430-6
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alexandra Altaïrez Gryffin- Fox, okřídlená liška s jedovatými zuby Alexandra Altaïrez Gryffin- Fox, okřídlená liška s jedovatými zuby | Web | 2. října 2010 v 21:10 | Reagovat

Církev jde úplně mimo mě. Mám jich plné zuby pro to, jací byli a jací jsou. Mnohem bližší mi jsou seveřané nebo Keltové. Ti si aspoň na nic nehráli.
Církev není otázka víry, věřit se dá i bez ní. Bohužel lidstvo má tu špatnou vlastnost, že dokáže všechno vyhrotit.
Článek byl hezký, poučný. K poslednímu odstavci si dovolím poznamenat, že já bych si troufla tvrdit, že jak katolíci, tak evangelíci jsou špatní. Prolévat krev pro víru je pitomost.

2 Livien Livien | 2. října 2010 v 21:23 | Reagovat

Poslední dobou mi myšlenka víry a všeho, co s ní souvisí dost vrtá hlavou. Možná bude jeden z důvodů to, že se v mém okolí objevuje stále víc a víc věřících lidí. Čím to je a proč? Kdoví?
Dřív jsem k tomu všemu držela dost radikální postoj, ale to nejde, když se o tom člověk baví s přáteli.
Upřímně? Myšlenka víry je krásná věc a věřím, že lidé, kteří věří (:D hroznej obrat) to mají v životě svým způsobem lehčí. Ale krásná myšlenka byla i myšlenka komunismu a ta taky zrovna nedopadla.
Komické mi přijde, jak se všechno v historii stále opakuje. V jiném čase, v jiných věcech, ale v závěru se vždycky dojde k tomu jednomu - peníze, moc a vláda :) Smutné...

3 Denaille Denaille | Web | 9. října 2010 v 22:43 | Reagovat

Tak jsem psala komentář nejmíň s pětisty slovy a pak si ho debilně smazala... takže to vezmu zkráceně.

V prvé řadě nesouhlasím, že prolévat krev pro víru je pitomost [1]:. Lidé v té době bojovali za něco, čemu věřili, že je správné, bojovali za své předsvědčení a věřili, že tím možná změní svět k lepšímu. Říct, že je to blbost urážíš smrt těch lidí, kteří v té době zahynuli. Byli tam i takoví, kteří byli nevinní a kterým bylo jedno, co se stane, ale právě tihle nevinní lidé byli ostudou, protože se nestarali o to, co za svět připraví svým potomkům a dál by se nechali utlačovat.

Hádat se, která strana byla lepší, není podstatné. Víra je něco, co je v základu správné ne-li důležité. Na světě neexistuje člověk který by nevěřil, i když jde jenom o to, že věří v zítřek a v další východ slunce. Člověk, který víru odsuzuje jenom proto, že ji lidé za těch několik let zostudili a překroutili, je hlupák, protže tím jenom ochuzuje sám sebe.
Člověk může věřit v cokoliv a svou vírou dokáže, že se ta věc (sen) může stát skutečeností.
Bible je ve výkladech rozdílná a já tvrdím, že by si v ní člověk měl najít sám, co považuje za správné a tomu věřit.

A ještě důvod proč je dnes tolik věřících se dá možná vysvětlit tím, že lidé nejsou spokojeni se svými životy. Stejně jako kdysi, když se postupně odvraceli od realismu nebo od klacisimu ke své duši (romantismus), tak se po tom, co se duševno a víra změní v něco, co je nebude uspokojovat, vrátí ke svému mozku a čistě racionálnímu myšlení.

4 Livien Livien | Web | 10. října 2010 v 20:01 | Reagovat

[3]: Nesouhlasím s jediným slovem, které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl. Ano, ano - obdivuhodný a trefný Voltaire.

Doporučuji si přečíst Jméno růže. Jde o zajímavý historický román, který se hodně zajímavě soustředí i na otázky náboženství, různá náboženská hnutí a jde o opravdu zajímavé pojednání s detektivní zápletkou. Kam tím míří?
Je to prosté. Nikde nebylo řečeno, že se vysmíváme lidem, kteří zemřeli pro své ideály, nezostuzujeme je. Po přečtení právě této knihy (stejně jako spoustý jiných, v případě zájmu poskytnu seznam), se ovšem ukazuje, že prostí lidé si žili svým vlastní životem, vydělávali si na živobytí a dopláceli na malicherné spory kněžstva, panstva a dalších. Šlo čistě jen o komentování tohoto úhlu pohledu (umírali zcela bezdůvodně nevinní) a o žádné schazování lidí, kteří umřeli pro své ideály. Ať už byli jakékoli. Vždyť na to má každý právo. Přesto tím nesmí upírat na živo právo jiným, kteří tyto ideály nevyznávají a chtějí prostě jen žít. To k první části :)

Člověk, který odsuzuje to, co lidé zničili a překroutili hlupák není, hlupák je ten, kdo si to celé špatně vyložil, protože zostuzována víra zde není a pokud to tak někde vyznívá, rozhodně ne úmysleně a se záměrem! Jde čistě jen o kritiku lidí a o to, jak se v dějinách stále točíme v kruzích.
Bible je samozřejmě cenný a krásný literární pramen a i já souhlasím s tím, že vzdělaný člověk by si jí měl přečíst. A přesto - člověk se může najít v tisíce jiných věcí a Bibli k tomu nepotřebuje.

S poslední odstavcem Tvého komentáře se zcela ztotožňuji. Vystihla jsi přesně, jak to cítím já.

Každopádně velmi děkuji za Tvé připomínky :)

5 Denaille Denaille | Web | 11. října 2010 v 18:23 | Reagovat

Nemáš vůbec zač...
k té první části... je samozřejmost, že je špatné brát lidem svobodu a život jen kvůli malichernostem vyšších vrstev... spíš jsem to chtěla okomentovat z té druhé stránky, kterou si ztotožňuji se současností. Spousta mladých lidí se nezajímá o politiku v našem států a slepě třeba volí ty, kteří později náš stát přivedou k cestě, po které by se ubírat neměl. Byli vlastně lhostejní. Proto si myslím, že je mnohem lepší se o to zajímat, třebaže by to znamenalo zemřít ve válce...
Ale to už záleží na morálních zásadách každého jedince. Nechápej to tak, že ty "nevinné" lidi odsuzuji a pohrdám jimi.

S druhým odstavce komentáře souhlasím. Jen mi přijde, že sis ten můj předešlý komentář vzala spíš osobně (ke svému článku). Myslela jsem to obecně. :) Jen aby nedošlo k mýlce... jsem strašný detailista. :D
Ale v podstatě s tím souhlasím.

PS: Zájem o knihy by byl, zajímavou četbou nikdy nepohrdnu, takže pokud máš někde dostupný seznam.. sem s ním! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama